Josef Černý alias Miran
Buřič selského lidu a spoluraubíř
Obec Přezletice se ve své historii nemůže chlubit velkým množstvím rodáků, kteří by přesáhli svými činy či pověstí hranice rodné vsi a zapsali se do historie širšího regionu či dokonce státu. Jedním z nich je ale bezesporu Josef Černý, rychtář z Přezletic v druhé polovině 18. století, který se aktivně účastnil selského povstání na jaře roku 1775. Povědomí o přezletickém rychtáři, oběšeném před pražskou Invalidovnou, je zachováno až do dnešních dob. Po něm jsou pojmenovány i staré duby ve ctěnickém háji – tzv. Miranovy duby. O exekuci svědčí i kovová tabulka ve ctěnickém háji připevěná na kmenu starobylého dubu.
Větší podrobnosti o osobě a životě Josefa Mirana nedokázal přinést ani J.V. Prášek ve svém trojsvazkovém díle Brandejs nad Labem, město, panství i okres ze začátku 20. století. Čerpal z jemu v té době dostupné literatury, tj. zejména z díla dějepisce Svátka a Pamětí milčického rychtáře F.J. Vaváka. Jak vyplývá z velmi podrobného zpracování událostí těch dob Josefem Petráněm, dopustili se všichni výše uvedení omylů při určení osoby Josefa Mirana. Jak správně J.V. Prášek poznamenává, osoba s příjmením Miran opravdu nebyla Přezleticím vlastní. Při studiu farních matrik bychom zmínku o nositelích tohoto jména hledali marně. O to podivnější se zdá skutečnost, že by snad osoba novousedlá měla v té době v obci funkci rychtáře, kteří se povětšinou rekrutovali z řad vážených, zámožnějších rodin. Po tom, co se důkladným studiem autentických materiálů podařilo osobu Josefa Mirana ztotožnit s osobou Josefa Černého, je vše mnohem jasnější. Rodina Černých, hospodařící tou dobou již dlouhá léta na tzv. Samkovském statku v Přezleticích, nyní č.p. 13, se bezesporu mezi vážené rodiny té doby počítat může. Zde je již roku 1714 připomínán hospodářem Jan Černý, po němž hospodářství přebírá Jakub Černý a roku 1760 náš Josef Černý. Miran bylo tedy s největší pravděpododobností jen jeho jakési přízvisko či přezdívka. Snad o osobě Josefa Černého alias Mirana bývala zmínka v dosud pohřešované obecní kronice. O sledu událostí těch pohnutých březnových dnů 1775 nám dává svědectví kniha Rebelie od Josefa Petráně.