Jenštejn
Historie
Městečko Jenštejn vzniklo a vysazeno v XIV. st. zároveň se zámkem nebo tvrzí, jejímiž prvými známými majiteli a nepochybně i zakladateli byli haluz pánů z Vlašimě, píšící se dle něho. Z nich připomíná se kol r. 1368 Pavel z Jenštejna, notář královské komory, nepochybně zakladatel větve pánů z Vlašimě i hrádku Jenštejna. R. 1376 jmenují se již synové jeho Martin, Jan, Václav a Pavel z Jenštejna, z nichž Jan stal se roku 1380 arcibiskupem Pražským po svém strýci Janu Očkovi z Vlašimě. Bratří jeho Jenštejn prodali, na němž seděl r. 1402 Oldřich z Černčic, 1408 až 1414 Jindřich z Cách, 1419 až 1443 Aleš Škopek z Dubé, jehož tu r. 1435 navštívil slavný mistr Křišťan z Prachatic, farář u sv. Michala na Starém městě Pražském, "v ty časy, ježto jest ležel na smrtedlné posteli". Okolo roku 1447 držel Jenštejn Jan Z Liblic, r. 1483 Václav Holec z Květnice, r. 1502 Bohuslav Ojíř z Očedelic, po něm Jan Zachariáš z Plodiště, který před svou smrtí r. 1521 odkázal zboží své, hrad Jenštejn, ves a dvůr tudíž, a ves Lemusy (nyní Limusy u Českého Brodu) Václavu Bechyni z Bechyně v dluhu jakémsi. Tento prodal Jenštejn Janu Litoborskému z Chlumu, od něhož již r. 1526 koupil v Jenštejně hrad, dvůr poplužní, ves celou, s mlýnem, krčmou, vinicí, šafranicí i štěpnicí Jan Hrušovský z Hrušova. Jan Hrušovský byl dle tituláře ještě r. 1534 pánem na Jenštejně, ale záhy zemřev, zůstavil jej svým synům Jetřichu, Petrovi, Jiřímu, Jindřichu a Bohuši Hrušovským z Hrušova, ti pak dědictví wsvé prodali r. 1538 Mikuláši Rndli z Oušavy. R. 1542 koupil Jenštejn nejvyšší písař zemský Hynek Krabice z Veitmile, postoupil však jej téhož ještě roku bratřím Václavu a Mikuláši Hrzánům z Harasova, Když tito po smrti otce svého dědictví dědili, připadly k podílu Václavovu hrad Jenštejn, tvrz Ostrov, tvrzka a ves Šestajovice, vsi Radonice a Křivenice. Václav Hrzán prodal Jenštejn r. 1560 Janovi Dobřichovskému z Dobřichova, po jehož smrti připadl nápadem komoře královské a nepochybně r. 1587 s Brandejsem spojen.
Zámek nebo hrad Jenštejn, později pouze tvrzí zvaný, byl zbudován nákladně a ozdobně gothickým slohem na pískovcovém výběžku z planiny do údolí potůčka kolem plynoucího, která na dvou stranách byla od bokův údolí stejně daleko vzdálena, na třetí pak byla překopána hlubokým příkopem. V údolí chráněn byl rybníky. Prostor zastavěný byl neveliký, palác pak vypínal se do výše, opíraje se o mohutnou okrouhlou hlásku, podnes zachovanou a "baštou Je(n)štejnskou zvanou", v jejímž druhém patře jest krásná kaple, v nejčistší gothice doby Karlovy provedená. V urbáři z r. 1651 popisuje se takto:
"Tvrz Jenštejn, kteráž na J.M.Cou. s městýě při ní ležícím nápadem po smrti Jana Dobřichovského připadla, jest stavena okrouhle, bývala cihlami přikryta a v ní pokojův nemnoho. Stojí na skále, okolo ní příkop dosti hluboký, vodou napuštěný, přes něj býval most dřevěný, a to již všechno zpustlo a tak zpustlé stojí". Spousta počala hned po r. 1587, když Jenštejn k Brandejsu připadnuv, přestal býti sídlem zemanským. Již r. 1597 žádal Jindřich Homut z Harasova na Radonicích o starý krov "s jinejm dřívím v pustém zámku Jenštejnském", o kteréž žádosti podával hejtman Barndejský Kašpar z Milštejna zprávu komoře České, jí nedoporoučeje, nýbrž dokládaje, "že nad týmž zámkem při věži ještě kus krovu cihelného okolo 15 párů krokví stojí, s trámy, přednicemi, hambalky, a že by se hodilo ještě k opravě". Ježto r. 1651 již hrad byl beze střechy a všechen zpustlý, vidí se,že dílo zkázy nebylo r. 1597 zastaveno, nýbrž že samo sebou zvolna pokračovalo. Na obraze z r. 1794 již byl hrad pouhou sříceninou, stále však ještě bylo lze na něm znáti někdejší vícepatrovou úpravu.
Ke hradu náležel především dvůr poplužní, příkopem jsa od něho oddělen, tu kde nyní č.40, který
"při též tvrzi na druhé straně býval … a co k němu rolí vorných náleží, totiž pět lánův, ty jsou připojeny a připsány ke dvoru Dřeveckému. Při vějš dotčené tvrzi bývala zahrada, v kteréž štěpí něco slívového a něco vořechového bývalo. K též tvrzi náležejí stráně veliké okolo polí, jichž se pastvami užívati může, v těch stráních jest také skála písková na mnoha místech, kteréž se k stavení, kdyžby kamene potřebí bylo, užívati může … Louka, slove Břehy, pod polmi Jenštejnskými, sena 2, votavy 3. Pastvy v těch místech. Rybníčky tři pustý, v nich se nápodobně seno k témuž dvoru klidívalo, i pastvami se užívati mohou". Ke dvoru Dřeveckému bylo připojeno i 14 kop rolí od někdejšího dvora Vřesku. Rybníčky ry pro plod dvouletý, do nichž se plot sázel na jedno teplo, byly: Na Vřísku hořejší pod Jenštejnem pod 30 kop, pod tvrzí Jenštejnskou pod 15 kop, nad olejnou Cingulínovou po 20 kop násady.
Grunty
Ves založena byla spolu s hradem do poloukruhu zavřeného a vysazena byla mezi r. 1526 až 1587 v městečko, ale bez práv trhových. V ní čítali se tito osedlí:
- Purkr. č.1, nyní č. 30, r. 1595 o pěti kopách, r. 1706 o 5 kopách 30 záhonech dědiny, r. 1714 o 34 str., krčma, s platem dvakráte v rok po 2 kopách 7 gr. míš., držela Dorota krčmářka, 1595 Šťastný Krejčí, 1601 Jan z Lesa, 1623 Ludmila Berutová, za níž zpustl a byl až do r. 1658 bez hospodáře, načež ujal jej Jan Svoboda, potom Vavřinec Urban, 1706 Jakub Urban, 1760 Václav Urban, 1799 Vincenc Urban, 1820 Jan Urban, 1827 Jan Svoboda, 1843 Matěj Pícha, 1849 Václav Hála, 1879 Kateřina Hálová, 1900 Alois Cafourek.
- Purkr. č.2, nyní č. 29, o 2 kopách dědiny, r. 1714 o 12 str. 2 věrt., s platem dvakráte po 1 kopě gr. míš., držel Matěj Řezáč, 1588 Matěj Prachatický, 1621 Matěj Červenka, 1663 Jiří Řezáč, po něm Jiří Kunc, 1705 Pavel Urban, 1719 Jiří Urban, jemuž r. 1738 přidána 1 kopa 30 záh. rolí ode dvora Toušeňsko-Čakovsko-Konětopskéh, 1747 Jan Urban, 1791 Václav Hradecký, 1817 Václav Hradecký, 1823 Jan Drnka, 1849 Antonín Stránský, 1876 Václav Stránský, 1886 Václav Suldovský, 1895 Jan Suldovský, 1906 Gustav Rychnovský.
- Purkr. č.3, nyní č. 28, s 21 kopami dědiny, r. 1714 se 115 str., s platem dvakráte v rok po 3 kopách 24 gr. míš., držela paní Johanka Grymillerová, od níž jej r. 1591 koupil s povolením komory České Jiří Hradecký z Bukovna za 237 kop gr. č., 1593 Václav Matiáš z Borovska, komorník při deskách zemských, 1595 Václav Khynas z Khynastu, 1600 Jindřich Homut z Harasova na Radonicích, zaněhož dokonce zpustl a byl až do r. 1673 bez hospodáře, načež ujal jej Pavel Kunštát, po něm Jiří Silný, 1691 Jiří Nekola, 1718 Tomáš Jelínek, 1732 Josef Nekola, 1760 Václav Vokálek, 1767 Václav Nekola, 1773 Václav Trykal, 1778 Josef Nekola, 1819 František Nekola, 1849 Josef Nekola, 1886 Josef Žert, 1909 Vladimír Žert. R. 1801 odděleno č. 53 o 90 měřicích rolí pro Josefa Nekolu, po němž následovali 1819 František Nekola, 1855 Jan Záruba, 1869 Josef Draka, 1892 Josef Žert, 1909 Vladimír Žert.
- Purkr. č.4, nyní č. 27, r. 1592 o 5 kopách, r. 1706 o 4 kopách 30 záh. dědiny, r. 1714 o 31 str. rolí, s platem dvakráte v rok po 1 kopě gr. míš., držel Václav Velvarský, r. 1592 Šimon Padovec, po něm Havel Špička. R. 1631 zpustošili jej saští vojáci, načež držel jej pustý Matěj Špička, 1657 Vavřinec Němeček, po něm Václav Boháč, 1706 Bartoloměj Novotný jinak Novák, 1732 Martin Novák, 1749 Jan Štamfest, 1794 Jan Štamfest, 1820 Josef Drnka, 1891 Emanuela Drnková, 1905 Antonín Lafek.
- Purkr. č.5, nyní č. 26, r. 1599 o 5 kopách, r. 1709 o 4 kopách 30 záh. dědiny, r. 1714 o 26 str., s platem dvakráte v rok po 1 kopě gr. míš., držela Dorota krčmářka, 1599 Nikodým Hloupětínský, načež zpustl a teprve r. 1656 ujal jej Bartoloměj Lelek, po něm Václav Novák, 1709 Jakub Novák, 1754 František Novák, 1783 Matěj Novák, 1821 Antonín Zalabák, 1856 Václav Zalabák, 1864 Antonín Hála, 1898 Zdeňka Hálová.
- Purkr. č.6, nyní č. 25, r. 1583 o 3 kopách dědiny s platem dvakráte v rok po 50 gr. míš., držela Svatová, r. 1583 Vavřinec Dědek, 1597 Nikodým Hloupětínský, 1602 Jan Žvan, Zdeník v Brandejse osedlý, načež byl spálen a zůstával bez hospodáře. Po rozprodeji dvora někdy Cingulínovského roku 1654 přidán k němu značný počet rolí, takže byl potom o 17 kopách 30 záh. dědiny a prodán Jiřímu Suchému. Po něm následoval r. 1697 Jiří Novák, který držel 115 str. rolí a louku, 1724 Jan Strach, 1743 Josef Šmelcíř, 1760 Jan Strach, za něhož se drželo ke gruntu 20 kop dědiny, 1761 Vilém Strach, 1772 Matěj Semecký, 1791 Václav Strach, 1802 Josef Strach, 1824 Josef Strach, 1858 Antonín Strach, 1883 Marie Strachová, 1902 Josef Strach.
- Purkr. č.7, nyní č. 24, o 2 kopách 12 záhonech dědiny, r. 1714 o 15 str., s platem dvakráte v rok po 1 kopě gr. míš., držel Jíra Krejčí, 1592 Štěpán Bareš, načež zpustl a odemřel, až jej r. 1658 ujal Kryšpín Kundrát, po něm Pavel Jarý, 1688 Václav Novotný, 1717 Jan Novotný, 1733 Josef Mareda, jemuž r. 1738 přidána kopa dědiny ode dvora Toušeňsko-Čakovsko-Konětopského, 1759 Václav Novotný, 1773 Jiří Malý, 1824 František Malý, 1827 Josef Jelen, 1859 Jan Drnka, 1867 Josef Drnka, 1892 Josef Rus a ihned Josef Stára.
- Pukr. č.8, nyní č. 23, 16 kopách dědiny, r. 1714 o 94 str., s platem dvakráte v rok po 2 kopách 15 gr. míš., držel Václav Balák, 1627 Bartoloměj Řezáč, jemuž dokonce zpustl, načež ujal jej r. 1662 Jan Urban jinak Kabous, 1680 Václav Čermák, 1719 Václav Štěpán, 1742 Josef Štěpán, 1748 Josef Dvořák, 1763 Jan Dvořák, 1792 František Hloušek, 1811 František Drnek, 1869 Josef Drnek, 1891 Josef Stára.
- Purkr. č.9, nyní č. 22, s nímž od konce XVI. st. spojeny byly chalupy Srbobská a Cingulínovská, byl dvůr poplatný o 60 kopách rolí, čtyřech lukách, se dvěma mlejnci, jednom o jednom kole "pod hrází rybník, kterýž pod štěpnicí při tvrzi Jenštejnský jest, a v tom se toliko volje dělá, druhým mlejncem maálo níže na strouze velké o třech kolách moučných a jedím stupním". Oba tyto mlýny zvány byly Podolánkou a vyvinula se z nich v XVIII. st. víska téhož jména. Platilo se ze dvora dvakráte v rok po 3 kopách 15 gr., z mlejnce hořejšího při sv. Jiří 1 kopa 15 gr., z mlejnce dolejšího dvakráte v rok po 3 kopách gr. míš. Prvý známý majitel byla měšťka Staroměstská Svata Ovčičková, od níž dvůr i oba mlýny koupil r. 1576 Jan Cingulín z Opočna, pozdější hejtman panství Brandejského, po něm až do svého rozdělení zván dvorem Cingulínovským. Farář Svémyslický, který tehdy přisluhoval i v Dřevčicích, žaloval r. 1585, že nechce pán ze tří svých gruntů v Jenštejně dávati desátek. Dědičkou byla dcera jeho Mandalena z Opočna, provdaná za Jakuba Beryse, kteráž zboží své v Jenštejně prodala r. 1598 Václavu Hylsovi z Koldperka, měštěnínu Českobrodskému, za 2100 kop gr. č. Roku 1613 koupil vše Jan Mornauer z Detendorfa, 1614 Šimon Redlfeštr z Vildrštorfu, 1619 Abraham Sixt ze Šandelíře (též ze Sandalíru), kupec a měšťan Staroměstský, tento již za 3125 kop gr. č., jenž však po bitbě Bělohorské ze země ušel. Statek jeho vyžádali si Jesuité Staroměstští, prodali jej však r. 1623 Jiřímu Benešovi Beníkovi z Petršdorfa, jemuž jako zboží svobodné vložen do desk zemských. Beník však záhy dvůr rozprodal. Mlýny koupil kupec Pražský Jan Paravicini, od něho pak Jan Antonín hrabě z Losymtálu, nevěda, že byly poplatné, a nákladně je vystavěl. I byly mu s rybníčky a loukou bahnitou za náhradu 300 zl. r. dědičně postoupeny. Dvůr odprodal Malostranskému měšťanu Šnukartovi r. 1629, od jehož dědiců koupen zpět k panství a r. 1654 dvůr rozprodán. Při něm zůstalo 23 kop 30 záh. rolí, i prodán Janu Hoškovi, po němž následovali: r 1687 Václav Vítův, 1719 Filip Vítův, 1772 Jan Vítův, 1773 Josef Vítův, 1784 Matěj Chroust, 1793 Josef Vítův, 1812 Josef Turek, 1826 Josef Záruba, 1835 Josef Záruba, 1871 František Záruba, 1891 Okresní záložna hospodářství v Brandejse, 1892 Josef Stára. R. 1802 odprodáno 83 měřic, č. 54, pro Václava Halíka ze Starého Brázdimě. Při dělení dvora r. 1654 utvořen ze dvou pustých chalup s ním spojených a vedle sebe ležících, grunt nový o 20 kpách záh., nyní č 20, jejž koupil Václav Boháč i následovali: r. 1713 Jiří Jarý, 1729 Jakub Boháč, 1759 Jan Vítů, 1809 Josef Vítů, 1830 Václav Halík, 1837 Matěj Suchý, 1846 Václav Suchý, 1858 František Suchý, 1880 Aloisie Suchá, 1893 Josef Stára.
- Purkr. č.10, nyní č. 21, o 18 kopách dědiny, r. 1714 o 108 str. a jedné louce, s platem dvakráte v rok po 2 kopách 3 gr. míš., držel Jan Salač, 1591 Matěj Zykota, 1619 Burian Ledecký z Gránova, jenž však téhož ještě roku grunt prodal Václavu Trojanovi z Bylan a Rosfelda, 1623 držel jej Matěj Šťastný, 1663 Tomáš Malý, po něm Josef Malý, 1712 Tomáš Novotný, 1744 Jiří Novotný, 1768 František Novák, 1775 Jiří Novotný, 1779 Jiří Novotný, 1812 František Novák, 1848 Václav Novotný, 1855 Antonín Kechner a ihned Jindřich Libický, 1883 Josef Drnek, 1891 Václav Malý, 1901 Jindřich Žert.
- Purkr. č.11, chalupa o 116 záh. dědiny, držela Ludmila Cingulínová z Opočna, od níž ji koupil r. 1598 Václav Hyls z Koldperka a spojil se svým dvorem.
- Purkr. č.12, nyní č. 19, o 22 kopách 30 záh. dědiny, r. 1714 o 132 str., s platem dvakráte v rok po 2 kopách 19 gr. míš., držel r. 1584 Jakub Koutský, po něm Václav Balata, r. 1651 Bartoň Svatošů, po němž, byv od vojáků spálen, odumřel, načež teprve r. 1661 jej koupil: Václav Hošek, Matouš Tuhý, 1694 Mikuláš Měřička, 1729 Vilém Měřička, 1749 Daniel Tůma, 1770 Jan Tůma, 1780 Josef Kříž, 1799 Josef Tůma, 1826 Josef Tůma, 1852 František Šára, 1862 Jan Šára, 1893 František Šára.
- Purkr. č.13, nyní č. 18, roku 1584 s 3 kopami záh.,r. 1682 s 2 kopami 30 záh., r. 1714 se 14 str. dědiny, s platem dvakráte v rok po 1 kopě gr. míš., držela Anna Kantorka, 1589 Vavřinec Navrátil, 1627 Sigmund Jedlička, za něhož ohněm zkažen, načež jej ujal r. 1658 Václav Zelenecký, po něm Jan Čermák, 1682 Lukáš Němeček, jemuž r. 1738 přidána jedna kopa záh. od pustých gruntů, 1759 Václav Němeček, 1772 František Cafourek, 1793 Josef Cafourek, 1805 František Cafourek, 1844 Jan Cafourek, 1867 Josef Cafourek, 1895 Josef Cafourek.
- Purkr. č.14, zvaný v XVI. st. Na vršku, nyní č. 17, r. 1698 se 30 záh. rolí, s platem dvakráte v rok po 5 gr. míš., držel Jiří Balcar, r. 1588 Matoušek "chalupník na vršku", načež zpustl a odumřel, r. 1736 Vilém Strach, jemuž r. 1738 přidány dvě kopy od pustých gruntů, 1762 Jan Strach, 1771 Václav Hradecký, 1780 Josef Dvořák, 1829 Jan Dvořák, 1855 Václav Tykač, 1876 Bedřich Tykač, 1803 Jan Janatka.
- V Jenštejně býval svobodný dvůr Vřesek, spravující se hamfeštem, s poplužími, lukami, rybníkem. Jedna louka byla vedel mlýna. Roku 1402 prodal Hanza z Vinoře "dědictví své louku se dnem, kteráž byla faráře z Vinoře, přináležející k Jenštejnu a polovici obce nad touž lúkou, kteráž leží vedle mlýna k Jenštejnu příslušejícímu", Oldřichu z Černčic jinak z Jenštejna za 20 kop gr. č. Témuž Oldřichovi prodal r. 1404 "dědictví své pod Vřeskem, rybník se dnem ", Ctibor Čepec z Libiše. Roku 1483 Václav Holec z Květnice na dvoře svém Vřesku, na němž měla ospu ročního 84 str. pšenice kapitula Vyšehradská, knězi Václavovi doktorovi z Plané, kanovníku a děkanu Vyšehradskému, i vší kapitule 20 kop gr. platu ročního za 200 kop gr. "a to místo toho platu, totižto 94 strichuov ospu pšeničného, kterýžto plat nadepsaná kapitola na svrchupsaných dědinách Vřesku prvé měli dskami zapsaný". Kapitula mohla se hojiti na zámku Jenštejně a příslušenství. Odtud zpráva o dvoru zaniká, ale hamfeštní roli na Vřesku nebo Vřísku dále ještě se připomíná. Roku 1518 držel ji dle purkrabních knih Jan Ojíř z Očedělic v Unhošti a prodal Šťastnému Lichvici jinak Chudinovi z Kostomlátek. Jiná část mezi Podolánkou a Jenštejnem, nyní na Břísku zvaná, byla buď,a sice o 14 kopách rolí, přidělena ke dvoru Dřeveckému, buď zůstala popltaná k zámku Jenštejnskému a platilo se z ní roku 1613 dvakráte v rok po 16 gr. míš.
- Roku 1778 čítalo se již v Jenštejně 31 osedlých, mezi nimi kovárna obecní.