Ovčáry
Historie
Ves Ovčáry ve XIV. st. rozdělena byla mezi dvojí vladyctví a kapitulu Boleslavskou. Kapitula držela zde zboží, příslušné k praebendě kustodově. R. 1381 prodal Hrzek z Prahy dědinu svou v Ovčářích Havlíkovi z Nedomic za 20 kop 4 gr. Pr. R. 1390 věnoval chrámu v Lobkovicích 3 kopy platu stálého na svobodném popluží, jež držel v Ovčářích, nápravník Markvart. R. 1444 držel zde zboží jakési Vaněk z Nedomic. V XVI. st. jeden grunt příslušel k zámku Brandejskému, některé dvory kmetcí s platem náležely r. 1543 k Jiřicům. R. 1569 držel pan Jindřich Vančura z Řehnic k Jiřicům les u Ovčár, o jehož výměnu za Brandejského poddaného v Ovčářích vyjednávali jménem Maximiliána II. pan Václav Berka z Dubé, nejvyšší lovčí Dětřich Švendi, zámecký hejtman Vilém z Opprštorfa a pan Jindřich Vlynský. Také s proboštem Boleslavským bylo smlouváno o postoupení kapitulních polí a luk a za některá pole v lese jemu 30 vzrostlých borovic dáno. Přes to výměna nestala se. Ještě roku 1580 v závětu svém Mikuláš Vančura z Řehenic a na Jiřicích odkazoval bratru svému Sigmundovi Vančurovi z Řehenic a na Přívorech „ves Ovčáry, což tu má“. Jeden dvůr v Ovčárech držel Zdislav Vrábský z Vrábí a přijal jej r. 1547 v manství s veškerým zbožím svým, načež r. 1584 k Brandejsu připadl. Zboží někdy Jiřické držela výměnou od Jiřího Vančury z Řehenic obec král. věnného města Mělníka, od ní r. 1615 komorou královskou přikoupeno „podle rejstříku od purkmistra a rady téhož města“. Tak spojeny veškery Ovčáry s panstvím Brandejským kromě jedenácti dílců polí, které si zachoval probošt Boleslavský a pod třetinu sousedům zdejším pronajímal. S poli a lukami u Nedomic jest jich celkem 31 jiter 874 sáhů
Ode dávna náležel v Ovčárech k panství Brandejskému grunt 1. purkr. č. 1, nyní č. 3, r. 1593 s 8 kopami 11 záh., r. 1618 se 7 kopami, r. 1674 s 5 kopami záh., r. 1804 se 77 měřicemi rolí, s úrokem dvakráte v rok po 35 gr. míš., jejž držel Martin Mardes nebo Mardásek, 1593 Jan Mardásek, 1594 Jan syn Vavřince rychtáře Zárybského, 1603 Bartoň Vodradovský, 1618 Jan Vávra, 1628 Urban Černý, 1674 Jan Říha, po něm Jan Valeš, 1692 Bartoloměj Čepička, 1725 Jan Fiala, 1742 Josef Fiala, 1783 Josef Urban, 1790 František Fiala, 1804 Josef Šulc, 1829 Martin Svoboda, 1840 František Svoboda, 1846 Josef Fiala, 1849 František Fiala, 1856 Martin Svoboda, 1857 Jan Svoboda, 1884 Jan Svoboda, 1892 Vilém Freudenfeld, 1893 Josef Málek
Grunty
Příkupem od obce král. věnného města Mělníka přibyly r. 1615 grunty následující:
- Purkr. č. 2, nyní č. 1, r. 1623 o 15 kopách záh., r. 1771 o 163 měřicích rolí, s úrokem dvakráte v rok po 1 kopě gr. míš., 2 slepic, držel Jiřík Vařený, 1623 Jakub Vařený, 1673 Jiří Viktorin, potom Jan Zborek, 1713 Jan Vaněk. Poněvadž gruntem silnice procházela, kladl Zborek překážky, načež sousedé pospolití naléhali r. 1732 na hejtmana, aby zakročil. Hejtman 29. března 1733 průchod gruntem zrušil. R. 1740 následoval Jan Vaněk, 1745 Václav Svoboda, 1756 Matěj Svoboda, 1763 Jan Svoboda, 1771 Pavel Svoboda, 1799 Martin Svoboda, 1850 Václav Svoboda, 1852 František Svoboda, 1856 Josef Bořt, 1866 Josef Hořický, 1889 Josef Hořický, 1896 JUDr. Josef Viták, 1906 dědicové.
R. 1801 oddělena živnost č. 25 o 51 měřicích pro Pavla Svobodu, i následoval 1829 Martin Svoboda, 1829 Josef Šulc, 1834 Karel Svačina, 1858 Antonín Jindřich, 1887 František Malík, 1906 Václav Krátký. - Purkr. č. 3, nyní č. 2, r. 1612 o 3 kopách záh., r. 1798 o 41 měřicích rolí, s úrokem dvakráte v rok po 30 gr., 2 louky dědičného platu 40 gr. míš., 1 slepice, držel Jakub Hronák, 1612 Jan Vrána, 1618 Jan Markův, jinak Vodradovský, 1620 Václav Husák, 1622 Jan Duchkův, za něhož zcela zpustl i polo pouhé místo, 1638 Matěj Nečas, 1670 Jiří Barták, 1704 Matěj Patěka, 1723 Jan Kule, 1775 Josef Záruba, 1792 Josef Šulc, 1798 Josef Šulc, 1804 Václav Zvěřina, 1849 Václav Fabian, 1882 Josef Málek.
- Purkr. č. 4, nyní č. 4, r. 1677 o jedné kopě 30 záh., r. 1700 o 2 kopách 46 záh., r. 1788 o 31 měřicích, s úrokem dvakráte v rok po 30 gr., z louky dědičného platu 40 gr. míš., 2 slepic, držel r. 1615 Mikuláš Mikeš. Ve třicítileté válce grunt zpustl, i bylo pouhé místo, jež ujal r. 1677 Matěj Viktorin, po něm Václav Vrbský, 1709 Matěj Baumhufrmon, 1736 Jan Vaněk, 1759 Jiří Mareček, 1788 František Mareček, 1815 Václav Mareček, 1844 Václav Šulc, 1950 Bedřich Vlasák, 1892 JUDr. Josef Viták, 1895 Jan Hanzlík, 1898 Václav Šulc.
- Purkr. č. 5, nyní č. 5, krčma, r. 1708 o 9 kopách záh., r. 1797 o 84 měřicích, s úrokem o sv. Jiří 2 kop 5 gr., o sv. Havle 2 kop 40 gr. míš., 6 slepic, držela Anna krčmářka, 1617 Šimon Šafář, 1621 Jiří Punčochář, ve válce třicíctileté zpustl i bylo pouhé místo, jež r. 1675 ujal Jakub Janoušek, po něm následoval Tomáš Syrový, 1708 Tomáš Mudroch, 1742 Vojtěch Mudroch, 1751 Jiří Špaček, 1768 Jan Mudroch, 1770 Jan Urban, 1794 Jan Urban, 1829 František Urban, 1858 František Mareček, 1862 Josef Bort, 1872 Jan Svoboda, 1889 František Svoboda, 1892 Vilém Freudenfeld, 1893 Josef Urban, 1908 Václav Koš.
- Purkr. č. 6, o 20 záh., s úrokem dvakráte v rok po 20 gr., z louky dědičného platu 1 kopu 20 gr. míš., 1 slepice, držel Urban Černý, 1628 Matěj Bavor nebo Bambas, načež zpustl a připojen k č. 4.
- Purkr. č. 7, o 18 záh., s úrokem dvakráte v rok po 20 gr., z louky dědičného platu 20 gr. míš., 1 slepice, držel Jiřík Černý vinař, 1617 Petr Šiškář, 1621 Vít Šupal, r. 1648 byl pust a rovněž spojen s č. 4.
- Purkr. č. 8, nyní č. 7, r. 1675 o 15 kopách záh., r. 1794 o 47 měřicích rolí, s úrokem dvakráte v rok po 1 kopě 10 gr. míš., 1 slepice, držela Dorota Šatná, 1623 Šťastný Šatný, načež byl po mnohá léta pustý, až r. 1675 jej ujal Matěj Vak jinak Hanykýř. R. 1679 následoval Jan Syrový, 1716 František Syrový, 1747 Jan Syrový, 1751 Václav Hanžlík, 1772 Václav Mareček, 1794 František Stránský, 1830 Jan Stránský, 1836 František Stránský, 1840 Václav Havlovský, 1852 František Mareček, 1885 Václav Rychtrmoc.
R. 1736 na zahradě gruntu zbudoval Martin Fiala chaloupku a kovárnu. - Purkr. č. 9, nyní č. 8, r. 1675 o 15 kopách záh., r. 1780 o 91 měřicích, s úrokem dvakráte v rok po 2 kopách gr. míš., 6 slepic, držel r. 1584 Šimon Sapa, po němž do konce zpustl a teprve r. 1675 osazen byl Janem Eberhardem, potom následoval Matěj Šípa, 1715 Jan Mareček, 1722 Jiří Mareček, 1760 Václav Mareček, 1780 Václav Mareček, 1818 Václav Mareček, 1833 František Mareček, 1882 Tomáš Krumpholc.
Špitálu Kosteleckému náležel již ke konci XVI. st. - Purkr. č. 10, nyní č. 10, r. 1850 o 27 ½ jitrech rolí. S domky č. 9, 11, 20, které byly zbudovány na půdě jeho, řídil se právem města Kostelce n. L. R. 1620 jmenuje se jeho majitelem Martin Šolc, poddaný špitálu Kosteleckého. R. 1636 koupil grunt tento o 16 kopách 59 záh. rolí, „ač na díle zpustlý, od vojákův vyšacovaný,“ za 400 kop gr. míš. Václav Špaček, ale již r. 1662 hospodařil na něm opět Jan Šulc, potomek Martinův, od rady Kostelecké obdržel r. 1664 rozkaz, aby grunt svůj v Ovčářích vyzdvihl, ale poněvadž nemohl, prosil o grunt v Kostelci, později přece zůstaů na gruntě Ovčárském s rodinou v poddanství špitálu, a bylo mu dovoleno, aby stavěl pomalu a úrok platil, dokud by sebe nezhostil a grunt jiným neosadil. Potomci jeho grunt udrželi a sice hospodařil na něm r. 1713 až 1730 Matěj Šulc, načež ujala grunt vdova Magdalena a r. 1735 postoupila synu Matěji Šulcovi. R. 1755 následoval Josef Šulc, r. 1780 Václav Šulc, který r. 1809 grunt rozdělil. Syn Josef Šulc podržel při gruntě 55 jiter rolí, druhá část, č. 30, o 27 jitrech 808 sáhů, připadla Františku Šulcovi a r. 1814 Janu Šulcovi. Č. 10 ujal r. 1821 Václav Šulc, 1850 Jan Řízek, 1863 Josef Maňas, 1864 Josef Mareček, 1879 Josef Ševčík, 1889 Václav Fiala, 1909 Josef Průša.
Přifařeny a přiškoleny byly Ovčáry vždy ke Všetatům, s Nedomici jsou spojeny v jednu obec katastrální a jsou také k nim od r. 1910 přiškoleny.
K Ovčárům náleží i arciknížecí myslivna Na kopě, zbudovaná r. 1838.