Osobní stránky Tomáše Dvořáka

Polerady

Historie

Polerady, od XVI. st. také Polehrady, kteréž jméno v XVII. st. zobecnělo, jsou starobyla slovanská osada. R.1290 náležely Bohuslavu z Hory, který je odkázal děkanství na hradě Pražském se závazkem, aby děkan každoročně četl mši v den jeho úmrtí a dal oběd kanovníkům a kněžím svého chrámu. Děkanství pražské drželo Polerady až do válek husitských, načež roku 1436 zapsány jakémusi Oldřichovi. Z počátku XVI. st. nabyla jich obec král. města Nymburka, která roku 1507 byla ve sporu s městem Kostelcem o jisté rybníky a luka u Polerad; spor ten rozhodl mocně Vladislav král s prospěchem Kosteleckých. R.1547 byly Polerady obci Nymburské odňaty a měly býti nejprve se Mstěticemi připojeny ku statkům nejvyššího purkrabí, ale téhož roku vyměněny za ně vsi Starému městu Pražskému vzaté: Mratín, Sedlec, Chabry a Libčeves, načež Polerady připojeny k Brandejsu. R.1620, některý den po bitvě Bělohorské, byly Polerady spáleny od polských Lisovčíkův. Správou církevní příslušely Polerady vždy do Kostelce a každý soused byl povinen dávati ročně faráři po sýru, pět pak z nich ještě po 10 mandelích žita a tolikéž pšenice, šestý Beran sto snopů žita.

Za neznámých dob byly Polerady vysazeny právem zákupným. Před rokem 1544 počítalo se v Poleradech šestero gruntů poplatných: Trtlův, Václava Němce, jakéhosi pana Klímy dvůr svobodný, Pekařův, Tomkův a Beranův.

Přifařeny byly vždy Polerady do Kostelce, přiskoleny pak jsou do konce XVIII. st. do Brázdima.

Ke gruntu č.10 příslušel za vsí, směrem ke Kostelci a Mratínu "hájek smíšeného dříví", v němž mívala zvěr stanoviště. Ke konci XVI: st. byl směnen s majitelem Janem Vrzalem za 2 kop záhonů rolí ode dvora Kosteleckého.

Ve vsi býval panský foršt, ale forštovna r.1778 prodána.

Grunty

  1. Purkr. č.1, nyní č. 1, r.1584 se sedmi kopami 14 záh., r.1707 se 17 kopami rolí,s paltem dvakráte v rok po 2 kopách 57 gr., ujal r.1617 po otci Martinu syn Jiří Blažek, načež ve válce třicetileté zpustl a byl bez hospodáře. Teprve r.1671 koupil jej Jan Hájek, po němž následovali Pavel Vojáček, 1707 Jiří Špalek, 1739 Matěj Špalek, 1772 Antonín Janda, 1790 František Janda, 1816 Josef Janda, 1861 František Janda, 1883 Antonín Janda. R.1790 odděleno pro Františka Jandu 89 měřic.
  2. Purkr. č.2, nyní č. 2, od r.1583 stále se 20 kopami záhonů, s platem dvakráte v rok po 2 kopách 57 gr., držel od r.1583 Jíra z Nové Vsi, jinak Sadil, 1619 Václav Němec, načež zpustl a byl bez hospodáře, až r.1675 osazen Václavem Škodou. Následovali Václav Janda, 1708 Šťastný Dadáček, 1737 Josef Dadáček, 1747 Jan Strach, 1761 Jan Strach ml., 1768 Jan Strach st., 1777 Václav Píč, 1796 Matěj Strach, 1829 Matěj Strach, 1841 Jan Strach, 1889 Antonie Hořčicová, 1892 Vojtěch Krátký, 1908 Václav Mašek, 1861 Josef Hojka, 1889 Antonín Hojka, 1903 Josef Procházka, 1908 Václav Záruba.
  3. Purkr. č.3, nyní č. 10, od r.1585 s 15 kopami záh., s platem dvakráte v rok po 2 kopách 57 gr., držel r.1585 Jiří Měchura, 1617 Jan Frzal, 1652 Šťastný Truchlobouchlo, Tomáš Hojka, 1703 Jiří Hojka, 1739 Matěj Černý, 1747 Jakub Hojka, 1789 Jiří Hojka, 1803 Antonín Hojka.
  4. Purkr. č.4, grunt tento býval dvorem svobodným, hamfeštem krále Ferdinanda I. se řídícím, jehož prvý majitel Oldřich z Polerad jmenuje se r.1436. R.1494 připomíná se Jiřík. Příslušelo k němu původně 52 kop záh. rolí orné. Ve druhé polovici XVI. st. držel jej Jan Polehradský z Polehradí, který r.1570 spolu s Bartolomějem Hovorčovským odtud z Poleradí uschoval si královský majestát v Kostelci nad Labem. R.1592 odhádán dvůr po něm "bez těch hájkův, kteréž již k forštu Brandejskému připojeny", majestáty naň prohlášeny za zrušené a ustanoveno, že prodán bude hned pod plat člověku svobodnému a nadále říditi se bude registry urbárními i purkrechtními, spolu určen úrok dvakrát v roce po 5 kopách gr. čes. neboli po 10 kopách gr. míš. S vůlí poručníka sirotků po Janu Polehradském zůstalých puštěny téhož roku dvůr i krčma poplatná, s ním spojená o 15 kopách rolí, z níž platilo se úroku dvakráte v rok po 2 kopách 57 gr. míš., Anně Letňanské ze Svémyslic, která jej již roku 1593 prodala Mikuláši Kaprovi z Kaprštejna, který přikoupil i poplatný grunt, purkr. č.5, odtud společně se dvorem a krčmou držaný. Po smrti tohoto vdova Mariana, rodilá Letňanská ze Svémyslic, a syn z prvého lože Jan Kapr z Kaprštejna, prodali krčmu za 1800 kop gr. č. Janu Diblíkovi z Votína, od toho pak koupil obé r.1613 Petr Roder, J.M.Cé dvořenín, který byv obdařen erbem, psal se odtud zněmčeně z Feldburka. Roder prodal dvory polehradské r.1615 Markétě Milticové z Miltic, rodilé Hyršpergerové z Kynygshamu, po níž roku 1618 dědil choť Jan Arnošt z Miltic a na dvořích v Polehradech. Jan Arnošt z Miltic účastnil se horlivě českého povstání a ujel po bitvě Bělohorské ze země. V nejbližších dnech po bitvě objevili se již v Polehradech polští Lisovčíci a spálili se vsí i dvůr, kterýž prohlášen za zboří odběžné, královskému fisku propadlé, a odhádán. Příslušelo tehdy k němu, ke krčmě a k purkrechtnímu gruntu č.5 úhrnem 90 kop rolí orné, kopa za 7 1 kop gr. č. odhádána a veškero zboží puštěno r.1621 za 1361 kop 40 gr. č. Abrahamu Erfurtu z Frankenberka, měšťanu Staroměstskému. Tento obnovil spáleniště a prodal vše r.1629 rytíři Antonínu Landi z Landi, radoci nad appelacemi, za 2200 kop gr. č. V urbáři z r.1651 zapsáno: "Jan Polehradský, posledně pan Antonín z Landy aneb dědicové jeho, kterýž na dvože svobodném sedí, držel poustku jednu poplatní a platil z ní o svatým Jiří 2 kopy 57 gr., Havle 23 kopy 57 gr. Týž z dvoru svobodného, který jest podle milostivého J.M.Cé poručení Rudolfa toho jména Druhého, jehož datum na hradě Pražském v pátek po neděli postní, Judiva slove, léta 1592 p. Anně Letnínské prodán byl, Svatojirského 10 kop gr., Havelského 10 kop gr". Ale za nešťastnách běhů válečných byly dvory úplně zkaženy a pán z Landi daroval je r.1664 koleji Jesuitů Malostranských. Po delším vyjednávání přikoupeny roku 1663 dvory poleradské k panství Brandejskému, zpustlé na stavení, pole zaladěná a zarostlá, za 1000 zl. r. nebo 428 kop 34 gr. 2 d. č., načež rozděleny ve čtyři grubty poplatné, a sice:
    1. "Stavení místo, kdež ještě dobrý díl zdí se nachází podle též pustého gruntu Blažkovského", nyní č. 14, s 22 kopami 10 záh. dědiny, prodáno Tobiáši Řezáčovi, po němž následovali r.1700 Jakub Řezáč, 1740 Matěj Řezáč, 1753 Antonín Řezáč, 1763 Josef Píč, 1787 Antonín Řezáč, 1813 Antonín Řezáč, 1848 Josef Řezáč, 1889 Josef Řezáč, 1889 Václav Řezáč, 1900 Jaroslav Chroust. Od gruntu tohoto, s nímž spojena byla i krčma, oddělen r.1791 grunt č. 18 pro Vojtěcha Píče; následovali 1805 Václav Kundrát, 1809 Jan Petráček, 1811 Jan Hradecký, 1841 Václav Maštalíř, 1847 Bedřich Rank, 1850 Antonín Pirsang a hned Josef Černý, 1874 Václav Černý, 1909 Bohumil Černý.
    2. Grunt nyní č. 13, o 22 kopách 5 záhonech rolí, r.1715 se 20 kopami záh., koupil Václav Dušek; r.1715 následoval Jan Špalek, 1744 Václav Černý, 1780 Václav Müller, 1799 Václav Šára, 1839 Kateřina Slanská, 1842 Ignát Rada, 1845 Václav Efler, 1877 Josef Efler, 1909 Ladislav Efler. R. 1780 oddělena od něho chalupa č. 22 s 5 kopami dědiny a menší o 2 kopách č.23 pro syny Václava Černého.
    3. Grunt o 22 kopách záh., nyní č. 12, koupil Mikuláš Řezáč, 1715 následoval Jiří Dušek, 1743 Václav Málek, 1791 Václav Málek, 1810 Josef Málek, 1843 Josef Málek, 1844 Václav Černohorský, 1875 Václav Černohorský, 1876 Václav Černý, 1909 Bohumil Černý.
    4. Grunt o 22 kopách dědiny, nyní č. 11, r.1700 o 20 kopách koupil Jiří Dadáček, i drželi jej po něm r.1700 Matěj Hojka, 1719 Jan Suchánek, 1761 Josef Šedivý, 1821 JUDr. Matěj Doležal, 1824 Matěj a Jan Zárubové, 1845 Matěj Záruba, 1872 Václav Záruba.
  5. Purkr. č.5 o 14 kopách záh., s platem 2 kop 57 gr. míš. dvakráte v rok, držel Michal z Ostrova, 1578 Havel Michalů, 1597 Mikuláš Kapr z Kaprštejna, který jej spojil se dvorem purkrechtním č.4.
  6. Purkr. č.6, nyní č.16, původně o 15 kopách, r.1705 o 14 kopách dědiny, s platem dvakrát v rok po 2 kopách 57 gr. míš., držel Jíra Královský, po něm následovali r.1589 Havel Vítů, 1624 Duchoslav Beránek, načež zpustl a byl delší dobu bez hospodáře. Po válkách koupil jej Mikuláš Řezáč, i následovali 1705 Jiří Dušek, 1729 Václav Dušek, 1759 Jan Dušek, 1774 Václav Krkavec, 1794 Tomáš Dušek, 1811 Václav Bartoš, 1823 Jan Čemus, 1827 Jan Fabian, 1830 Josef Hakl, 1833 Václav Levý, 1835 Václav Řepka, 1858 Antonín Řepka, 1883 Františka Ševčíková a ihned Josef Řepka, 1888 Václav Žižka, 1904 Václav Záruba.
  7. Purkr. č.7, nyní č. 3, o 13 kopách dědiny, s ročním platem dvakráte v rok po 1 kiopě 58 gr. míš., držel Lukeš Beran a následovali po něm r.1584 Václav Beran, 1618 Šimon Hlaváček, 1622 Jan Hlavenecký. Ve válce třicetileté zpustl a byl po dlouhá léta bez hospodáře, až ujal jej r.1693 Jan Vojáček. Po něm byli majiteli: r.1726 Jiří Jarý, 1741 Václav Chvojka, 1762 Jan Chvojka, 1777 Antonín Chvojka, 1804 Antonín Chvojka, 1838 Jan Chvojka, 1879 Václav Eim. Od něho r.1783 oddělena chalupa č. 20 s 31 měřicemi rolí pro Tomáše Chvojku.
  8. Purkr. č.8, živnůstka neveliká, z níž platilo se pouze dvakráte v rojk po 10 gr. míš., držel roku 1584 Ondřej Vocásek a po něm Jan Novák, načež spojen byl s dvorem purkr. č.4.
Nově vznikly grunty:
  1. Purkr. č.8, nyní č. 5, r.1703 se 13 kopami dědiny, jež držel Matěj Cozl, po něm r.1703 Daniel Rybář, 1717 Mikuláš Hojka, 1725 Tomáš Málek, 1729 Jiří Valenta, 1755 Václav Valenta, 1797 František Valenta, 1839 Jan Valenta, 1884 Josef Valenta, 1888 JUDr. Josef Viták, 1904 Josef Nápravník. R.1785 oddělena od něho chalupa o 56 měřicích, č.24 pro Václava Valentu.
  2. Purkr. č.9, nyní č. 4, o 15 kopách dědiny držel Václav Bečvář, po něm r.1698 Jakub Hojka, 1717 Jan Suchánek, 1723 Matěj Šedivý, 1735 Jan Dadáček, 1737 Jan Nový, 1746 Jan Pícha, 1775 František Pícha, 1780 Jan Řezáč, 1805 František Pýcha, 1835 Václav Pýcha, 1874 Norbert Srch.
Při sestavování použito: J.V.Prášek - Brandejs nad Labem - Město, panství i okres - Díl III., 1913
Copyright © 2007 Tomáš Dvořák | design a kód Petr Dvořák | Statistika návštěvnosti | Mapa webu | webhosting Savana.cz