Osobní stránky Tomáše Dvořáka

Přezletice

O jméně

Přezletice (lidově ty Předletice, v předleticích, do Předletic).

Jméno Přezletice bylo utvořeno z adjektiva přezlý "sehr böse" analogií podle jmen Maletice, Miletice, Mstětice ap. Z něho povstal novější tvar Předletice změnou zl >dl.

Historie

Přezletice, od XVI. st. Předletice, byly samostatným statkem zemanským, z pravidla v držení měšťanských rodin Pražských. V historických pramenech se Přezletice poprvé připomínají v roce 1352 jako statek jistého pekaře Pecolda, příjmením Čepice, který ho získal od vdovy Freclina z Posenpacha, hofrychtáře měst královských. Nedlouho potom držel je Mikuláš Rotlev syn pražského staroměstského měšťana Elbla (Alberta) Rotleba (Rotlev - zvaný podle domu "U červeného lva - rothen Löwe) Mikuláš Rotleb na Přezleticích (do roku 1356), který je prodal r. 1356 Habartovi suken kraječi. Další pražský měšťanský rod Petrmanů je v držení statku v roce 1365. S přídomkem z Přezletic zaznamenáváme Stibora (1385), Vaňka (1388) a Přibíka (1396). Od roku 1437 se píše o Jindřichovi z Přezletic, držiteli jedné z tvrzí ve Veleni, kde v roce 1447 pojistil věno své manželky Anny. Jeho synem byl v roce 1456 Jan z Přezletic. V roce 1464 deklaruje své právo v Přezleticích Tomáš z Přezletic, r. 1473 Jan Přezletický v Sluhách. Z roku 1503 známe jméno přezletického rychtáře Jakuba z Přezletic. Užitky panské šly z velikého rybníka, z haltýřův a z masného krámu, r. 1503 výslovně jmenovaného. Další Jan s přídomkem z Přezletic se objevuje v roce 1524. Jeho potomci drželi tvrz Velenec. V 16. století byly Přezletice ve vlastnictví rodiny Hradeckých z Přezletic, z nichž r. 1534 jmenují se v tituláři Jindřich a Šebestián. Od 16. století patřila ves Přezletice ke statku Ctěnice. Do roku 1570 byli majiteli Hrzánové z Harasova. Další majitel Petr Myška ze Žlunic prodal Ctěnice v roce 1578 Oldřichovi Hostakovskému z Arklebic (+1585). Od Trystrama Hostakovského se v roce 1601 statek dostal do držení Kateřiny Smiřické z Házmburka (+1604). Ta připojila Ctěnice k panství Vinoř, které po její smrti, od jejího dědice Jana Zbyňka z Házmburka, koupil Václav Boryně ze Lhoty. Toho syn Jan Boryně směnil Ctěnice a Vinoř s Adamem z Valdštejna za Budeničky. V roce 1652 koupil Ctěnice Jan Antonín hrabě Losy z Losintálu. jeho potomci byli vlastníky statku až do roku 1781 a patřily výjimečně k držitelům s nejdelší tradicí. Posledními historickými majiteli Ctěnic a tím i Přezletic byli Windischgrätzové (1781-1804) a Desfoursové (od r. 1820). Opodál vsi, při staré Pražské silnici do Brandýsa, je osamělá bývalá zájezdní hospoda Kocanda. Farou i školou náležely Přezletice vždy do Vinoře.

Když r. 1775 vypuklo v Čechách povstání sedlské, veliký počet lidu sedlského vytáhl 24. března ku Praze, nemálo tím poděšené. Správa země, v jejímž čele stál tehdy nejvyšší purkrabí Pražský kníže Fürstenberk, učinila rozsáhlé přípravy obranné. Vojsko jízdné a pěší mělo původně vytrhnouti proti vzbouřencům k Vinoři, poněvadž však tito kromě obvyklé silnice táhli i cestami jinými, jedni skrze Dehtáry, druzí až k Čakovicům a Líbeznicům, zadržáno vojsko a rozestaveno na louce před Pražskou invalidovnou. Tam přišel i kníže Fürstenberk s polním zbrojmistrem šlechticem Wiedem, aby s vůdci vzbouřencův osobně jednal. Jsa vojskem chráněn, popošel vstříc sedlákům, v jejichž čele šli čtyři náčelníci, a tázal se jich, čeho žádají. Jménem všech odpověděl jeden : "Jdeme do Prahy a chceme svobodu". Při tom rukou cosi pod kabátem ukrýval. Tázán jsa opět, co ukrývá, odpověděl zprudka : "Karabáč na panské šelmy jako jsi ty". Byl to Josef Miran z Přezletic, ne sedlák, nýbrž snad novoosedlý, poněvadž sedláka toho jména nikdy v Přezleticích nebylo. Ale se zlou se potázal. Již 29. března oběšen byl na šibenici, která byla postavena na místě, kde nejvyššímu purkrabí karabáčem pohrozil.

Grunty

Ve vsi bývalo 18 osedlých, ale r. 1744 Adam Filip Losy, hrabě z Losinthalu, majitel ctěnického panství, nařídil zmenšení větších usedlostí a přidal od nich pozemky k usedlostem menším. Byly pak tyto grunty poplatné :

  1. Purkr. č. 1, statek Maštalovský, jinak Čichlovský, nyní též č. 1, r. 1714 o 142 str. 1 věrt.rolí, r. 1744 nařídil hrabě Losy, aby polovice pro nemožnost vzdělávati mezi chalupníky byla rozdělena, takže z tehdejších 115 str. zbylo při statku 61 str., z těch pak bylo úroku dvakráte v rok po 2 kopách 9 gr., 3 d.míš., za husu 21 gr., za kapouna 16 gr., za slepice 19 gr., vedle 42 vajec; robota konána dvěma koni po 3 dny v témdni celý rok. R.1714 na něm hospodařil Matěj Černý, 1744 Václav Černý, jemuž r.1772 pro darebné hospodaření byl odňat a prodán Jakubu Valtrovi, 1786 Josef Štros, 1807 Josef Štros, 1849 Kateřina Halíková, 1854 Václav Knitl, 1883 František Knitl.
  2. Purkr. č. 2, chalupa Nikorovská, nyní č. 18, r. 1714 o 17 str. 3 a čtvrt věrt.rolí, r. 1744 o 61 str.., s úrokem a robotou jako předcházející, držel r.1714 matěj Mácha, 1744 Jan st. Svoboda, 1751 Václav Velfl, jemuž pro špatné hospodaření r.1756 grunt odňat a obrácen k užívání panskému. Roku 1798 vrchnost rozprodala budovy tohoto svého rustikálního dvora. Pozemky též rozděleny a sice při č.18 zůstalo 20 str., které držel Jan Nosek, 1799 Jan Malý, 1859 Josef Antoš, 1876 Karel Antoš, 1905 František Šmíd. Z 21 str. utvořena nová chalupa č. 22, již držel r. 1778 Josef Mácha, 1821 František Mácha, 1873 Václav Svoboda a r. 1907 Josef Svoboda.
  3. Purkr. č. 3, statek Samkovský, nyní č. 13, r. 1714 o 142 str. 3 a půl věrt.rolí, r. 1744 o 130 str., z nichž odňato 69 str., ze zbytku pak o 61 str. vyměřeny úrok a robota jako z předcházejících. Roku 1714 hospodařil na něm Jan Černý, 1744 Jakub Černý, 1760 Josef Černý, 1820 Jan Černý, 1840 Josef Řehák, 1880 Antonín Řehák a r. 1886 František Olmer.
  4. Purkr. č. 4, statek Merunkovský, nyní č. 14, r. 1714 o 143 str. a půl věrt.rolí, roku 1744 o 125 str., z nichž odňato 64 str., ze zbytku pak 61 str. vyměřeny úrok a robota jako z předcházejících. Hospodařili na něm: 1714 Jan Walderth, 1744 Jan Walderth, 1751 Matiej Waldert, 1769 Josef Walter, 1792 Jan Walter, 1820 Jan Walter, 1846 František Valter, 1895 Josef Holešák.
  5. Purkr. č. 5, statek Čurdovský, nyní č. 15, r. 1714 o 139 str. a půl věrt.rolí, r.1744 o 123 str., z nichž 62 str. odděleno, ze zbytku pak o 61 str. určeny úrok a robota jako z předcházejích. Hospodařil na něm r.1714 Matěj Mácha, 1744 Anna Máchová, 1756 Matěji Máchovi pro špatné hospodaření odňat a k panství sveden. R.1786 uvozuje se v katastru Josefínském jako "dvůr panský". R.1808 prodán Matěji Pokornému, po němž následovali: roku 1808 Josef Černý, 1815 Petr Skrčený, který odprodal 30 str. k č. 44.
  6. Purkr. č. 6, chalupa Břízhovská, nyní č. 39, r. 1714 o 22 str., 1 a půl věrt., od r.1744 statek o 61 str., s úrokem a robotou jako předcházející statky, držel r.1714 Tomáš Říha, 1744 Matěj Jílek, r.1756 sveden k panství, 1778 rozdělen; č.39 prodáno Václavu Čermákovi, i následovali r. 1786 Jiří Prokl, 1806 Václav Prokl, 1817 Jan Kopřiva, 1821 František Řehák, 1860 Josef Antoš, 1883 František Antoš. Ze zbytku vznikla chalupa č. 26 Antonína Ševčíka o 19 str.
  7. Purkr. č. 7, chalupa Čichlovská, nyní č. 28, r. 1714 o 21 str. 1 a pů věrt.rolí, od r. 1744 statek o 61 str., s úrokem a robotou jako statky předcházející, držel r. 1714 Jan Svoboda, 1744 Jakub Svoboda, 1754 Josef Horák, 1757 jej ujala vrchnost a r. 1788 rozdělila ve tři chalupy po 20 str.; č.28 držel Josef Kostelecký, 1807 Petr Skrčený, 1867 Josef Antoš, 1906 Josef Antoš, 1907 Antonín Antoš a č. 3 Karel Šoltýs.
  8. Purkr. č. 8, chalupa Jelínkovská, nyní č. 21, r. 1714 o 20 str., 2 a půl věrt.rolí, r.1788 o 40 str., držel r. 1714 Karel Jelínek, po něm Jan Novotný, 1812 František Novotný, 1841 Václav Moucha a roku 1881 Josef Moucha.
  9. Purkr. č. 9, chalupa Dvořákovská, nyní č. 24, roku 1714 o 20 str. 1 a čvrt věrt.rolí, r. 1744 statek o 61 str., s úrokem a robotou jako statky předcházející, držel roku 1714 Adam Richtr, po něm Jonáš Ričl, 1756 Jan Ričl, 1789 Josef Ričl, 1821 Jan Ričl, 1865 František Kratochvíl, 1896 Marie Kratochvílová, 1907 Karel Dobeš. Roku 1801 oddělena chalupa o 131/2 jitrech, č. 38 pro Jonáše Ričla, i následovali r. 1821 Jan Ričl, 1871 Josef Holešák, 1884 Josef Macháček a roku 1885 Jan Pokorný.
  10. Purkr. č. 10, chalupa Koženého, jinak Hanušovská, nyní č. 25, r. 1714 o 17 str. 1 věrt.rolí, od r. 1744 statek o 61 str., s úrokem a robotou jako statky předcháuející, držel r. 1714 Martin Vrabec, 1744 Matěj Vrabec, 1749 Josef Pštros, 1783 Jan Pštros, 1845 Josef Kindl, 1876 Karel Kindl, 1899 Josef Moucha, 1907 Josef Thoma. R.1793 odděleno č.40.
  11. Purkr. č. 11, chalupa Kuthanovská, nyní č. 27, r. 1714 o 18 str. půl věrt.rolí, od roku 1744, statek o 61 str., a úrokem a robotou jako statky předcházející, držel r. 1714 Jiří Hasal, po něm Jan Moravec, 1746 Jan Prchlík, 1758 Jan Moravec, 1798 Jan Nedvídek, 1820 František Nedvídek, 1843 František Holešák a ihned Karel Holešák, 1908 Antonín Holešák.
  12. Purkr. č. 12, chalupa Hasalovská, vedle velikého rybníka, r. 1707 nově založená a vystavěná, nyní č. 19, r. 1714 o 19 str. 3 a půl věrt.rolí, se zahradou, s úrokem chalupnickým dvakráte v rok po 52 gr. 3 d. míš., k tomu husa, kapoun, dvě slepice, 30 vajec, anebo zvláště 2 kopy 34 gr. míš., držel roku 1707 Jan Hasal, po něm Jiří Srp, r. 1759 Jan Pabiánský, šenkýř Novohospodský, 1793 Matěj Pokorný, 1872 Josef Pokorný, 1888 Antonie Pokorná a od roku 1909 Josef Pokorný.
  13. Purkr. č. 13, chalupa Jelínkovská, v r. 1714 o 21 str. půl věrt.rolí, spojena r. 1744 spojena s purkr. č. 8.
  14. Purkr. č. 14, chalupa Purkrabovská, jinak Podbrdovská, nyní č. 23, r. 1753 o 20 str. rolí, s úrokem a robotou chalupnickou ji držela Teresie Čejkovská, 1753 Václav Čermák, 1793 Karel Runc a od roku 1806 Josef Svoboda.
  15. Purkr. č. 15, chalupa Moravecká, jinak Čížkovská, nyní č. 26, s úrokem a robotou chalupnickou, držel r. 1714 Matěj Moravec, po něm Jiří Vlach, jinak Krákorka, 1747 Jan Krákorka, 1779 Václav Ševčík, 1820 Jan Ševčík, 1854 František Halík a od roku 1881 Josef Halík.
  16. Purkr. č. 16, chalupa Strankovská, jinak Vlachovská, nyní č. 28, r. 1714 o 20 str. 2 a půl věrt.rolí, s úrokem a robotou chalupnickou, držel r. 1714 Jiří Vlach, po něm Jakub Říha, 1749 Jiří Málek, 1772 Jiří Šlechta, 1800 Josef Šlechta, 1867 Josef Antoš, 1906 Josef Antoš a od roku 1907 Antonín Antoš.
  17. Purkr. č. 17, chalupa zvaná Na spáleništi, u starých haltýřů, nyní č. 29, r. 1714 o 18 str. půl věrt.rolí, s úrokem a robotou chalupnickou, držel roku 1714 Jakub Černý, 1751 Jakub Vlatr, 1768 Matěj Kostelecký, 1803 Václav Kostelecký, 1841 Antoním Löffler a od roku 1877 Jan Lefler.
  18. Č. 34 katastru Předletského jest dvůr Zlatý kopec, na výšině opodál vrchu Kuchynky, který řídil se právem hor viničních. R. 1608 držel jej Václav Hilsen na Zlatém Kopci. Po bitvě Bělohorské připadl k záduší chrámu sv. Vojtěcha na Novém městě Pražském a býval pronajímán. V zádušních počtech řečeného chrámu se dočítáme, že zbývalo r. 1782 za paní Annou Želeckou 78 zl. 51 kr. z nájmu Zlatokopeckého. Téhož roku dáno tesaři Janu Zelnickému za pobití střechy nad marštalí a ostatní správu 93 zl. 55 kr. R. 1787 dvůr prodán a měnil často majitele, až r. 1804 koupil jej baron Hochberk a spojil se Ctěnicemi. Drží se k němu 47 ha 28 a 61 m2 polí.
  19. Nová hospoda, r. 1714 o 16 str. 2 věrt. rolí.

Opodál vsi, při staré pražské silnici do Brandejsa, jest osamělá bývalá zájezdní hospoda Kocanda.

Při sestavování použito: J.V.Prášek - Brandejs nad Labem - Město, panství i okres - Díl III., 1913
Copyright © 2007 Tomáš Dvořák | design a kód Petr Dvořák | Statistika návštěvnosti | Mapa webu | webhosting Savana.cz