Jednotlivé objekty a jejich majitelé
(řazeno podle popisných čísel stabilního katastru)
Cvrčovice
Čp. 1 panský mlýn
- 1586 Mlýn při panském dvoře se připomíná ve Vejtahu krátkém šacuňku, který byl pořízen při prodeji cvrčovického statku císaři Rudolfovi II. „Mlejn při samém dvoře se dvěma koly moučnými a třetím stupním, na němž i pokojík k bydlení vystavěný jest.“ Mlýn se objevuje i ve všech následující kupních smlouvách na cvrčovický statek.
1713 Mlýn s 1 kolem, 2 stoupy
1716 Mlýn se 2 koly, 2 stoupy
1738 Mlejn panskej s dvojím složením a dvouma stoupama, pod rybníkem panským ležící
- zápis na ten mlejn panskej Janovi Čuchovi dne 16.10.1738 s dvojnásobným složením a dvouma stoupama, též se vším při něm se nacházejícím stavením a kusem stromama vysazenou zahrádkou až pod starou hradbu dosahující.
Za sumu hlavní 600 zl. r. dědičně prodán – tj. hotově složil 300 – tj. r. 1739 bude o sv. Jiřím platit 150 zl.r. a o sv. Jiří 1740 dalších 150 zl.r. pak každoročně do důchodu kbelského nájem a to o sv. Jiří 50 zl. r. a o sv. Havlu 50 zl.r. – tj. v sumě 100 zl.r. bez zadržování skládati povinen bude. Kdyby sucho bylo, nebo rybník se sušil činže se jemu defalcirovati má. Opravy na vlastní náklad – ty větší s pomocí vrchnosti – co se týče materiálu na vrchnostenských pozemcích – ty vrchnost dodá a k tomu fůry i pro kameny mlejnské z roboty se dávati mají.
Musí se držet míra výšky vody v rybníku tak jak má, ani víc ani míň, dále aby on sám tím meněj skrze jeho lidi čeledi dvorské a mlatcův aniž od žiadného jinšího člověka buď on kdo buď nic kradeného obilí k sobě nepřijímal, nápodobně žiadné takové zlé srozumění neměl, anobrž kdyby nejmenší věc proti škodě, a užitku vrchnostlivým jemu povědoma byla, takovou nikoliv tajiti, ale ihned bez meškání buďto na kanceláři anebo samé Mil. Vrch. přednésti neopomonul, v čiemž kdyby se tak poslušně nezachoval a budoucně ta nevěrnost na něho pronešena byla nejen toliko bet všechny milosti ze mlejna vyvržen a vo to co by koliv na týmž mlejně vyplaceno bylo, všechno zcela propadnouti má.
1771 František Čuch
1783 Josef Švarc
1785 Josef Švarc
1810 Václav Roztočil koupil mlýn v dražbě po Tomášovi Zíchovi
1822 Barbora Aixnerová
1828 Jan Aixner koupil mlýn od svého bratra Josefa Aixnera
1841 Jan Aixner
1880 Otakar Černín
Čp. 2 panský dvůr
Dvůr ve Cvrčovicích zapsal již císař Zikmund Vaňkovi a Jankovi z Odic roku 1437. Poplužní dvůr ve Cvrčovivicích se připomíná i ve všech následjících kupních smlouvách na tamní statek. Při tomto dvoře stávala dnes zmizelá tvrz.
Dvůr je uveden v josefském katastru k roku 1785. O rok později, v květnu, vyhořel. Podle stabilního katastru (1841) byl znovu postaven.
Dvůr patřil Černínům až do roku 1921, kdy byli po částečném odškodnění zbaveni veškerého majetku. Panství bylo rozparcelováno a utvořeny zbytkové statky. Tímto způsobem vznikl i zbytkový statek ve Cvrčovicích. Část měl mezi válkami propachtovánu Emil Feitis a část připadla Spolkovému rolnickému cukrovaru ve Vinoři.
Po druhé světové válce nebyl cvrčovický statek, tj. část patřící před válkou p. Feitisovi, rozparcelován, ale byl připojen k Zemědělskému družstvu v Jenštejně.
Čp. 3 snad bývalý ovčín
1785 panský byt pro ovčáka
1841 panské staveniště
1876 panský byt pro ovčáka
Čp. 4
před rokem 1688 držitelem Jakub Holub
11.2.1688 Jiřík Říha (chalupu koupil za 70 kop míšeňských, vyzdvihl novou stodůlku v hodnotě 8 kop míšeňských)
28.6.1698 Samohel Novotný (chalupu koupil za 78 kop míšeňských, poněvadž Jiří Říha dále hospodařiti nemohl propustil chalupu Samohelovi Novotnýmu)
5.11.1706 Václav Říha (vzal Václav Říha tuto chalupu pro svou ženu a sebe a budoucí za 78 kop míšeňských
1713 Václav Říha, chalupník (špatný stav budovy, výměra polí: 18 strichů, 1 věrtel = 5,25 ha)
1721 Václav Měřička (pojal Václav Měřička po neb. Václavovi Říhovi pozůstalou vdovu za manželku a ty čtyři děti nedorostlý totižto: Mářu, Kateřinu, Alžbětu a Rosinu za vlastní a ujal chalupu po svým předku za 78 kop míšeňských
6.12.1735 Martin Tůma (prošacována jest chalupa Václava Měřičky, který skrze mlatcy kradené panské obilí přijímal a takové mlatci zlodějský u sebe přechovával, skrze cvrčovského Jana Brojra a kbelského rychtáře Jana Ričla a odevzdána zeti jeho Martinovi Tůmovi). Odstupující hospodář Václav Měřička při tom sobě vymiňuje byt pro sebe a ženu, 1 strych žita na zimu, svým semenem zaseti, k tomu nový hospodářské pole dáti.
24.1.1737 Václav Měřička (povolení vrchnosti, aby on Václav Měřička od zetě svého Martina Tůmy, kterejž už dálejíc se hospodařiti spěčoval, ujmouti mohl) Václav Měřička slibuje, že kdyby se proti své vrchnosti se nevěrně chovajíc, nějaké krádeže se dopustil aneb něco podobného přijímal tehdy 43 kop k jemu nabyté chalupě přijíti mají ihned ale důchodu panskému propadnouti má.
10.11.1738 Jan Maxa (koupil chalupu robotní se 4 kopami rolí) Václav Měřička z chalupy pro vejstupek jeho zvržen byl.
1.2.1739 Jan Maxa, panské roboty: každý tejden náležitý dělník skrze 3 dni a jak se sena dělati začnou tehdy celý tejden až po sklízení otav vycházeti má. Naproti tomu Milostivé Vrchnosti od sekání obilí a sekání trávy za každej den 10 krejcarů, od žetí ale tvrdého obilí po 5 krejcarech a od vázání ovsa po 4 krejcarech dle obyčejného vaření na stravu Pasíruje přitom však na hrabání sena a votavy bez auplatku a trávy vysílati, též mimo platu 15 dní ve žních vykonávati povinnost jest.
1.2.1763 Martin Stracha (postoupil tuto chalupu Jan Maxa zeti svýmu Martinovi Strachovi dobrovolně se vším za 98 kop)
1785 Martin Strach, chalupa
11.5.1790 Josef Strach (chalupu získal po smrti svého otce Martina Stracha za 98 kop) kterýžto on Josef Strach Barboru dceru Josefa Štrosa z Přezletic sobě oblíbil a za manželku pojal
1830 Jan a Kateřina Strachovi (po Josefu Strachovi), výměra polí: 11 jiter = 6,3 ha, robota: 156 dní ruční roboty
1841 František Rychnovský, chalupník
1846 František a Kateřina Rychnovští
1846 Vincent Kovář (koupě od Františka Rychnovského)
1849 Emanuel Franz (koupě od Vincenta Kováře)
1853-4 Josef Kratochvíl (koupě od Emanuela Franze)
1855 Josef a Ludmila Tůmovi
1857 Václav a Marie Hradečtí
1861 Antonín a Anna Mejstříkovi
1887 František Mejstřík
1894 Jan Stolař
1907 Antonín Kutil
1909 Václav Kympl
Čp. 5
před rokem 1688 Václav Říha
11.2.1688 Jiřík Houžvička (koupil grunt s potahem podle prošacování konšelského za 221 kop a 30 grošů)
29.12.1695 Václav Houžvička (koupil po svém otci za 414 kop míšeňských), výměra polí: 15 kop záhonů = 22,2 až 37,3 ha
5.11.1706 Jiřík Jírovec (ujal se statku za 382 kop) roku 1716 nic neplatil, aby mohl stodoly vystavět
1713 Jiří Jírovec, sedlák (dobrý stav budovy), výměra polí: 69 strichů 2 věrtele = 20 ha
2.12.1723 Václav Jírovec (ujal se gruntu Václav Jírovec po svým neb. otci Jiříkovi za 432 kop míšeňských)
1.2.1739 Václav Jírovec, panské roboty: každej tejden potažní po 3 i 4 koních jest povinnost vybejvati 2 ½ dne na vorání k setí a vláčení po páru se přijímá. Pěší též v týhodni po 3 konává, když ale sena dělati začnou tehdy tejden až do sklízení otav, jakož taky ve žních po vykonání potažní robotě ostatní dni druhého pěšího vysílati musí. Naproti tomu ve žních na tvrdém obilí 5 kr. a na ovse po 4 kr. srážky neb platu, též obyčejné vaření na krávu dostává, jen toliko 15 dní mimo platu ve žních vykonávati má.
15.5.1746 Jiřík Háva (dne 15. května 1746 sejdauce z tohoto světa držitel této živnosti Václav Jírovec, kterýžto po sobě vdovu Annu s 8 sirotky zanechal, Anna vdova ale Jiříka Hávu za manžela pojala, grunt v hodnotě 432 kop), nynější hospodář má uchovat živnost v pořádku Matějovi až do jeho dospělejch let v dobrém stavu
4.1.1759 Matěj Jírovský (Matěj Jírovec skutečně svou dospělost dosáhl a převzal živnost za 432 kop), panské roboty: každej tejden potažní po 3 i 4 koních jest povinen vykonati 2 ½ dne na vorání k setí a vláčení po páru se přijímá. Pěší též v týdnu po 2 dnech vykonávají, když ale sena dělati začnou a další jak dříve poznamenáno
1785 Matěj Jírovec, statek
10.4.1789 Jan Kutina (manžel Marie Magdaleny, dcery Matěje Jírovce, vdovy po Františkovi Kosteleckém)
1796 Magdalena a Jan Kutinovi, manželé ze Cvrčovic spravují ustanovení poručníkem Josefem Kosteleckým grunt tento Janovi synovi po neb. Františku Kosteleckým
1815 Jan Kostelecký (koupě od svého nevlastního otce Jana Kutiny), výměra polí: 42 jitra = 24,2 ha, potažní robota 3 koňma 156 dní v roce a ruční 39 dní v roce, povinnost výminku pro rodiče tu malou sednici a jednu komoru
18.3.1821 Tomáš a Anna Procházkovi (Anna rozená Kutinová)
1841 Josef Kasalický, půlláník
1843 Josef Kasalický (po své matce Anně)
1858 František a Josefa Kasaličtí
1861 František Kasalický a jeho druhá žena Anna
1890 Josef Kasalický
Čp. 6
před rokem 1692 Vítek Eliška
23.1.1692 Mikuláš Sobek (ujal se chalupy po Šimonu Chalupovi a Vítovi Eliškovi za 88 kop míšeňských)
15.7.1693 Šimon Chalupa (ujal se chalupy s pastvištěm za 88 kop)
1713 Šimon Chalupa, chalupník (střední stav budovy, výměra polí: 19 strichů 2 věrtele = 5,6 ha
15.7.1721 Matěj Chalupa (ujal se chalupy po svém otci za 88 kop)
1.2.1739 Matěj Chalupa, panské roboty: tak jakož jinší chalupníci, tak taky on povinnen jest každý týhoden po 3 dnech vycházeti, anebo na svým místě statného dělníka vysílati, od začátku sen dělání ale až do sklízení votav celej tejden robotovati musí. Naproti čemuž od sekání trávy, ječmene a vovsa každodenně po 10 krejcarech na žetí, pak tvrdého obilí po 5 krejcarech jakož taky na vázání ovsa po 4 krejcarech platu a obyčejné vaření na stravu se z vrchnostenského důchodu. Co se však hrabání sena a votavy dotejče, to bez platu a stravy vykonati povinnen jest, ve žních 15 dní bez platů jen toliko ke stravě odbejvati má.
5.3.1746 Martin Nohejl (Matěj Chalupa pro velkou nemocnost a vzdelanejch dluhů, též pro nedostatek zraku a zdraví nynější, těžký časy už nemůže hospodařit ani žádnej z jeho dvou starších synů, vstavu není jí ujmouti a na ní hospodařiti má povoleno prodati živnost Martinovi Nohejlovi za 130 kop)
(17.5.1732 Hospoda vejstavní nyní Martinovi Nohejlovi patřící (Martin Nohejl ji dědičně koupil od Františka Josefa Černína))10.11.1753 Pavel Kostelecký (koupil chalupu robotní chalupovskou řečenou, též hospodu vejstavní do Martina Nohejla za 300 kop, tj. za chalupu a hospodu dohromady)
Tejkajíce se ale hospody vejstavní, při tej on nastupující držitel, ve všem jako jiní šenkýřové živnost vystocení může, však nicméně povinnen bude jedině panský pivo nezfalšovaný a od Kanceláře cimertirované míře tak jak v ceně se z důchodu vrchnostenskýho vystaví. Šenkovati kořalku též samotně od Miostivé Vrchnosti bráti, kterážto jemu každý žejdlík leda by obilí do velikého valeru vystoupilo, v 4 krejcarech 3 denárech nechati se má, naproti čemuž on jako šenkýř každého vystavěnjicího soudku piva 15 krejcarů kořalného učitku při pivních penězích k zapravení míti bude, žádné podezřelé lidi nepřechovavat, vzláště něco od panský neb jiný čeládky i mlatcův, což by jich vlastní nebyli, nekupovati, nýbrž každý na takové větší pozornost míti, činži pak z ní tak jako od důchodu Milostivé Vrchnosti vysazená Musicalní živnost, z tabáku každoročně čtvrtletně náležitě pořádně zaplatiti a sebe v ničemž upomínati nenechati, což když se stane, také zimního času se jemu skrze panskou robotu led nakládati dáti zakazuje. Pak zase z chalupy císařský a královský daně jako i panskou robotu a povinnosti tak jak obyčej se nařídí volně vybejvati zvázán bude, kdyby se pak stalo, že by nastupující hospodář časně svým buďto hospodu nebo chalupu odprodati chtěl a sice vskutku držeti nemohl tehdy o tej prodeji předně a nejdříve Milostivé Vrchnosti známost učiní podle kterýžto Resoluce potomě jakýmkoliv způsobem v předsevzetí svém zadost učiněnou míti má
Jan Šoser (vdova po Pavlu Kosteleckém si netroufla sama hospodařit a provdala se za Jana Šosera, získal grunt za 300 zlatých rýnských), přebíral i pivní sklenice a šenku potřebný nádobí
1785 V. Kostelecký, chalupa, šenkýř
20.4.1804 Václav Kostelecký (získal chalupu a hospodu po otci Pavlu Kosteleckém za 1012 zlatých rýnských 31 krejcarů), robotní povinnosti: každý rok statnou osobau pěší roboty 156 dní, musí brát pivo z panskýho pivovaru v vypsaný, od přivážení piva jemu bude robota aneb celoroční rent.
14.5.1827 František Kostelecký (dědictví po otci Václavu Kosteleckém)
1841 Josef Kostelecký, půlláník
1846 Anna Kostelecká, výměra polí: 11 jiter = 6,3 ha
1855 Antonín a Anna Hálovi
1857 Antonín Hála (po smrti Anny sám majitelem)
Čp. 7
Kovárna panská, kterážto v roce 1734 z nova vystavěna byla: při tý kovárně se nic jinšího jen toliko malej kousek zahrádky co by s 3 žejdlíky zaseti mohl, vynachází, z kteréžto při sv. Janu 2 zlatý a při času vánočním 2 zlatý, v sumě čtyři zlatý činže každej kovář platiti a do důchodu Milostivé Vrchnosti odváděti povinen jest
1785 Josef Fridrich, chalupa
1841 Jan Nepomucký, kovář
1848 Jan a Marie Hrachovinovi (Marie Hrachovinová, rozená Nepomucká – dědictví)
1861 Josef a Anna Zakovi (koupě od předchozích majitelů)
1862 Jan a Magdalena Fridrichovi (koupě od předchozích majitelů)
Čp. 8
před rokem 1688 Jiřík Chalupa
11.2.1688 Šimon Chalupa (ujal se gruntu po nebožtíkovi Jiříkovi Chalupovi za 345 kop)
16.12.1707 Jan Brojer (ujal se živnosti za 392 kop)
1709 Jan Breyer
1713 Jan Brojer, sedlák (špatný stav budovy, výměra polí: 76 str. 1 v. = 21,9 ha)
1.2.1739 Jan Brojer, panské roboty: každý týhoden potahem 2 ½ dne po 3 i 4 koních v těžkým vybejvati, na vorání k setí a ve vláčení, ale jen po páru se vypisuje. Pěší též po 3 dne se vykonává od začátku však sena dělání až do sklízení votav celý týden a ve žních po robotě potažní dva vysílati má. Naproti čemuž se ve žních na tvrdém obilí denně po 5 kr. a na ovsa po 4 kr. dle obyčejného vaření na stravu. …. Mimo toho platu ale 15 dní jen za stravu …. Vykonati dáti musí.
15.3.1746 Václav Soldát (Jan Brojer pro jeho starost věku, dcera J. Brojera Barbora za Václava Soldáta vdaná, za sumu 392 kop), výminek pro Jana Brojera (aby on svrchu psaný hospodář s manželkou jeho zestaralému otci nikdy v ničemž neubližoval)
12.1.1766 František Vítův (12.1.1766 pán Bůh skrze šťastnou smrt Václava Soldáta z tohoto světa povolati ráčil, … Franz Vítkův, sobě pozůstalou vdovu za manželku pojal a z vůle vrchnosti na 22 let „k dobrému hospodářství se grunt propůjčuje“ za sumu 392 kop než praví dědicové dosáhnou dospělosti), stodola nová přestavěná, výminek: Pokudž Franc Vítův v dobrém hospodářství sluti bude, jemu jako jiným hospodářům po odevzdání živnosti udělený býti má
15.5.1773 Franc Vítův (za sumu 508 kop, 251 grošů)
1779 Franc Vítův (po neb. Václavovi Soldátovi poněvadž tak jak manželé tak jeho děti Franc a Dorota bez další dědice se světa sešli) majitelem
21.8.1780 Josef Kostelecký (Franc Vítův z tohoto světa dne 6.8.1729 vykročil, po sobě vdovu Dorotu a děti Matěje, Františka, Jana a Josefa na sirobu co půl létě narozeného zanechal … a grunt tento v dobrým stavu tak zanechán byl, jak ten jsoucí při jeho smrti pozůstával … a k tomu chtěl, aby ona vdova na tomto gruntu až do zrostu pravého dědice hospodařila, … která ale vidíce sebe nestačíc to samé hospodářství sama zastávati, se za Josefa Kosteleckýho provdala), Josef Kostelecký má grunt na 24 let než doroste pravý hospodář Josef za celkovou sumu 632 kop 15 gr. 5 d., popis statku: světnice, komory, kuchyně, pece a komín, kuchyň dle čela klenutá býti musí
1785 Josef Kostelecký, statek
1806 Josef Vítů (po svém otci Františkovi Vítů)
1840 Josef a Kateřina Vítů (po Josefovi a Anně Vítů, výměra polí: 43 jitra = 24,8 ha)
1841 Josef Vítův, půlláník
1887 Josef Vítův
1888 František Vítův
Čp. 9
1720 Martin Brojer: Vystavěl na svůj vlastní náklad chalupu na gruntě Mil. Vrchnosti již roku 1720 při kterej ani pole ani luka nejsou. Bude platit vrchnosti do důchodu 1 kopu gr. Dále povinen bude: ponejprve poselstvím z jedné do druhé vesnici choditi, za druhé hnůj rozkejdati na panským a kdy se mu nařídí, za třetí žito vysekávati z pšenici, za čtvrté na hrabání sen a votav vycházeti, za páté hlavatice sázeti na panským. Dáno ve Kbelích 27.11.1722.
24.10.1733 Jan Brojer (po svém otci za 100 zl.r.)
13.12.1767 Tomáš Jírovec (Martin Brojer prostředkem smrti na věčnost odešel, pozůstalou jednu dceru Tomáš Jírovec za manželku sobě pojal)
1785 Jonáš Jírovec, chaloupka
7.6.1820 Václav Koubek (koupě chalupy na panském od Jana Jírovce)
1837 Rosalie Novotná (koupě od Václava Koubka)
1839 František a Kateřina Reishnerovi (koupě od Rosalie Novotné)
1841 František Reischner, domkář
1846 Florián a Anna Kyselovi (koupě od Františka Reischnera)
1851 Otakar Černín (koupě od předchozích majitelů)
Čp. 10 mlýn „Valcha“
Tento druhý mlýn vznikl někdy ve 2. polovině 17. století. Poprvé se tento mlýn, stojící asi 500 m východním směrem za vsí, objevil v kupní smlouvě Anny Barbory z Walmerodu v roce 1682. V tereziánském katastru je již rozlišen, od mlýna pod panským dvorem, jménem Valcha.
Třebaže dnes ze mlýna zbyly pouze části obvodových zdí, udržuje se stále pomístní název Valcha či Na Valše.
1713 mlýn s 1 kolem, 4 stoupy
1716 mlýn s 1 kolem, 2 stoupy
16.10.1747 Matěj Sylaba (panskej mlejn s jedním složením a jednou stoupou, též se vším se při něm nacházejícím stavením a kusem stromama vysázené zahrádky hned u mlejna pod hrází téhož rybníka za 400 zl.r. dědičně prodán) Přitom také kupující zaručen bude, aby on rybník nikdy vícej než jak míra patrně sebou nese, pod uvarováním velkého trestu od vody nestahoval, neméně jak od panské čeledi, a mlatcův tak všech jiných lidí, buď on kdo buď, své domácí nepřijímal, a s nima žádné podezřelé zlé srozumění neměl, a nobrž všechno co by proti vrchnostenskýmu užitku jemu povinen bylo y hned tu kde patří přednésti hleděl, kdyby pak on ten poslušně zachovati neměl, a v tom přesvědčen byl nejenom bezevšechny milosti mlejna zbaven , ale taky to všechno co by na něj byl vyplatil tratit má.
24.4.1760 Franc Všetečka po Josefovi Sylabovi (Matěj Syllaba napotom jej svýmu synu Josefovi dědičně odevzdal – mezi tím se přihodilo, že se svej Mil. Vrchnosti spronevěřil tak tehdy ten mlejn Valchovský s jedním složením a jednou stoupou, že svejm švakrem Všetečkou který co mlynář na mlejně pozůstával ohandlovati musel) Varování: aby vodu držel jak má a jí nestahoval a nebral od nikoho kradené obilí, v panským revíru s flintou, aby nikde spatřen nebyl jakož i také lapání ryb všelikýma nastrojema v rybníce, aby se varoval. Sice kdyby obovích případnostech chycen neb prožalovan bejti měl, nejenom potrestan, ale z toho mlejna zbaven bejti má.
1785 František Všetečka, mlynář
1807 Václav Bozkovský
1810 Josef Urban
1822 Josef Hanžlík
1841 Ludmila Sůrová, mlynářka
1843 Antonín a Marie Ulrychovi (koupě od Josefa Brejchy)
1865 Marie Ulrichová
1869 Václav Ulrich
1881 Otakar Černín
1888 Děpold Černín
1897 Otakar Černín
Kostomlátky
Čp. 1
1721 Jindřich Tomáš neb Tůma (vystavěl na svůj vlastní náklad chalupu na gruntě Mil. Vrchnosti při kterej ani pole ani luka nejsou. Bude platit vrchnosti do důchodu 30 gr. a do obce 30 gr. Dále povinen bude: ponejprve poselstvím z jedné do druhé vesnici choditi, za druhé hnůj rozkejdati na panským a kdy se mu nařídí, za třetí žito vysekávati z pšenici, za čtvrté na hrabání sen a votav vycházeti, za páté hlavatice sázeti na panským.)
20.2.1740 Václav Tůma (dědičně na nejmladšího syna Václava právem připadla, … skrze bratra Martina přistavěnej chlív)
12.5.1781 Václav Käncl (vdova po smrti Václava Tůmy s sirotkem Annou skrze všelikteré neštěstí do takových dluhů zabředla a tuto chalupu pustila. Ta samá chalupa hned roku 1775 za 70 kop prodaná byla Václavovi Känclovi.)
1785 Václav Kincl, chaloupka
30.6.1802 Jan Kinčl (po otci Václavovi Kinclovi chalupa o délce 7 sáhů a šířce 2 sáhy, zahrádka o obsahu 67 3/6 sáhu za sumu 80 zlatých rýnských), určen vejminek pro Václava a jeho ženu: pokojný byt a komoru až do smrti své a manželky, vedle toho v zahradě sobě vymiňuje 2 stromy švestkový, 2 hruškový a 1 jablko.
1841 Kateřina Kinclová, domkářka
Čp. 2
1786 obecní pastouška
1841 kostomlátská obec
Čp. 3
1785 Matěj Veselý, chaloupka
1835 Václav Veselý (po otci Josefovi Veselém), domek
1841 Václav Veselý, domkář
1848 Jan Manžel (koupě od Václava Veselého)
1849 Josef a Ludmila Pickovi (koupě od předešlého)
Čp. 4
1756 Kateřina Svobodová (na vlastní náklad vystavěná chalupa v Kostomlátkách), robota k roku 1769: nejméně díla panské, kdykoliv se nařizovati bude zároveň s druhýma podruhy do díla jíti, a co jí z těch stejnejch chalup mají dělat to ona taky.
1785 Jan Svoboda, podružská chaloupka
1841 Josef Enc
10.5.1848 Josef Fridrich, chalupa na obecním místě, 13 dní ruční roboty
1848 Josef Enc (koupě od Josefa Fridricha)
1848 Jan a Anna Encovi (po otci Josefovi Encovi)
1869 Jan Enc (po smrti Anny sám majitelem)
1869 Jan Enc a jeho druhá žena Marie
1872 Antonín a Alžběta Encovi, domek
Čp. 5
1722 Václav Houžvička (vystavěl na svůj vlastní náklad chalupu na gruntě Mil. Vrchnosti, při který při kterej ani pole ani luka nejsou.), robota k roku 1722: bude platit vrchnosti do důchodu 30 gr. a do obce 30 gr., dále povinen bude: ponejprve poselstvím z jedné do druhé vesnici choditi, za druhé hnůj rozkejdati na panským a kdy se mu nařídí, za třetí žito vysekávati z pšenici, za čtvrté na hrabání sen a votav vycházeti, za páté hlavatice sázeti na panským.
18.1.1730 Lukáš Čermák (po vykročení z tohoto světa Václava Houžvičky zůstal povinen syn Antonín a poněvadž ten příliš mladej a nedostatečnej, tak že tu chalupu, která velmi sešlá jest, držeti nemůže, procež skrze rychtáře cvrčovského Jana Brojera, a konšela Pavla Hámu z Vinoře prošacována a Lukášovi Čermákovi s předešlýma povinnostma prodána jest za hotových peněz 25 zlatých rýnských)
? Martin Hynie (poněvadž bůh všemohoucí prostředkem časné smrti Lukáše Čermáka z tohoto světa povolati jest ráčil, vdova pro nemohoucnost prodala chalupu Martinovi Hynie)
1785 Jan Hyne, chaloupka
1837 Josef Hynie, (dědictví po bratrovi Františkovi)
1841 Josef Hynie, domkář
1848 Josef Hynie se svou ženou Kateřinou
Čp. 6
24.1.1737 Václav Kulhavý (povolení dostal od černínské vrchnosti k vystavění chalupy na obci v Kostomlátkách), robota: stálé platy vrchnosti 30 grošů a cvrčovické obci 30 grošů ročně, další povinnosti: poselstvím z jedné do druhé vesnice chozením, hnůj na panským rozkejdati, žito i pšenice vysekání, nahrabání sen, a otavy vycházení, a hlavatice sázeti
1.2.1739 Václav Veselý
1764 František Šíma (Schyma) (nemohouce Václav Veselej tuto chalupu pro těžkost času a sešlost věku dáleji držeti prodal ji Františkovi Šímovi za hotovejch peněz 45 zlatých rýnských), s vejminkem pro sebe: byt, kterej v jedné komoře pozůstává, do jeho smrti pro něj zachovanej míti měl, robota: roční plat 30 grošů vrchnosti a 30 grošů do obce cvrčovské (celkem 1 kopa míšeňská), dále chodit s poselstvím, hnůj rozkejdati, když se nařídí, žita a (z) pšenice vysekávati, na hrabání sena a votav vycházeti, též v čas žní 8 dní, na tvrdým obilí také 35 dní mimo žní pořádně bez platu, a odporu vybejvati
1785 František Šíma, chaloupka
1.5.1794 Anna Nastoupilová (pozůstalej jedinej syn po neb. Františku Šímovi Jan Šíma prodal chalupu Anně Nastoupilový za sumu hotovejch peněz 45 zlatých rýnských, zahrádka o obsahu 67 4/6 sáhu), roboty: platí obci cvrčovské a milostivé vrchnosti každé po 35 krejcarech, 13 dní ruční roboty, 20 krejcarů ze zahrádky
20.7.1802 Jan Šíma (koupě chalupy od tchýně Anny Nastoupilové za sumu 65 zlatých rýnských), vejminek pro Annu Nastoupilovou: pokojný byt až do smrti, robota: kostomlátecké obci a vrchnosti ročně 35 krejcarů, 13 dní ruční roboty, 20 krejcarů ze zahrádky
1808 Jan Semecký (koupě od svého švagra Jana Šímy)
1825 Anna Semecká (koupě od Jana a Anny Semeckých)
1836 Jan Mayer (po matce Anně Mayerové)
1841 Anna Mayrová, domkářka
Čp. 7
11.12.1769 Matěj Nastoupil (vystavěl na svůj vlastní náklad chalupu i jsouce to místečko na gruntech vrchnostenských, však ale k obci cvrčovské přináležející, místečko to s tím omezením popřáno jest, by on mezi obcí pokojně přebýval, a bezevší škody tak živ byl, aby žádná nevůle nikdy nenásledovala), robota: vrchnosti do důchodu 30 grošů míšeňských, obci cvrčovské 30 grošů míšeňských
1785 Václav Nastoupil, chaloupka
26.7.1824 Franc a Václav Nastoupilovi (pozůstalost po Matějovi Nastoupilovi, chalupa v hodnotě 141 zlatých rýnských 42 krejcarů)
1841 Václav Fridrich, domkář
1848 Josef a Kateřina Pokorní (koupě od Václava Nastoupila)
1848 Václav a Kateřina Fridrichovi (koupě)
1848 Václav Friedrich (sám majitelem)
Čp. 8
11.2.1688 Jakub Svoboda (grunt po Janu Kekulovi za sumu 260 kop míšeňských)
1713 Jakub Svoboda, sedlák (dobrý stav budovy, výměra polí: 68 str. 3 v. = 19,8 ha)
1714 Jakub Svoboda
12.8.1721 Václav Svoboda (Jakub Svoboda postoupil dobrovolně Václavovi mladšímu synu za sumu 260 kop míšeňských), výminek pro Jakuba Svobodu: byt ten, který nyní užívá, tj. polovice stavení až do své smrti užívati, kdyby pak ale on dříve než li manželka jeho z tohoto světa vykročiti měl, pozůstalej vdově stará světnice s komorou pro obydlí její, se jí do smrti přáti má
1.2.1739 Václav Svoboda, výměra polí: 71 strichů (u dubu neb u Loužku, dáleji nahoru, při starý silnici, za kosteleckýho zahradou, u předlecký cesty, u předlecký pěší cesty, vedle podolanský hospody, při zahradě), štěpnice a zahrada (při statku), dobytka může chovati (4 tažný koně, 1 vůl, 5 krav, 2 jalovice, 8 sviní), robota: potažní: potahem totiž každej tejden 2 ½ dne po 3 i po 4 koních dle potřeby na orání však vsetí a vláčení jen toliko po páru se přijímá, pěší: v týdnu 3 dni, když pak sena dělání nastanou, tehdy pořád až do sklízení votav celej tejden a ve žních jako jinší po 2 dnech vycházeti musí, naproti tomu na tvrdém obilí po 5 krejcarech a na ovsi po 4 krejcarech platu, též obyčejné vaření na stravu od Milostivé Vrchnosti dostává jen toliko mimo toho platu 15 dní ve žních stravě vybejvati povinnost jest
10.6.1750 Matěj Veselý (vdova Kateřina po Václavovi Svobodovi se 6 dětma, kterážto stav svůj vdovský proměnila a sobě Matěje Veselýho za manžela pojala, grunt za sumu 260 kop), nový hospodář má dobře spravovat majetek až do dospělosti pravého dědice, dále s jeho manželkou se dobře snášeti, a ty sirotky jako své vlastní ke všemu dobrému vésti povinen bude
13.12.1767 Matěj Svoboda (po Matějovi Veselém živnost do zrostu a dospělosti za sumu 260 kop), vejminek pro Matěje Veselýho: do smrti komůrka na dvoře k bytu, obilí, jablka ze zahrady, hrušky a švestky
1785 Matěj Svoboda, statek
14.4.1792 Jan Linek (vdova Anna po Matějovi Svobodovi s 7 dětmi se provdala za Jana Linka, statek za sumu 321 zlatých rýnských 23 ¾ krejcaru na dobu 12 let), výměra polí: 43 jitra a 413 1/6 sáhů (u Podolanky, K Předleticům, u Kaple, u Podolanky, u zahrádky, u dubu nad loužkem, u dubu dále nad loužkem, u hranic ke starý silnici), robota: s dvěma koňma 156 dní, ruční od sv. Jana k sv. Václavu 39 dní
23.7.1803 Matěj Svoboda (po otci svém Matějovi Svobodovi, statek v hodnotě 1869 zlatých a 48 ½ krejcaru), robota: potažní 3 koně v týdnu 3 dny po 156 dní v roce, ruční roboty od sv. Jana do sv. Václava 39 dní v roce
1832 Anna Svobodová
1841 Václav Tykač, půlláník
1843 Václav a Anna Tykačovi (Anna Svobodová se provdala za Václava Tykače)
1876 Ferdinand Tykač
1895 Otakar Černín
Čp. 9
před 1688 Jakub Svoboda, chalupa
11.2.1688 Tomáš Bambásek (ujal Tomáš Bambas chalupu po Jakubovi Svobodovi za sumu 65 kop.)
23.1.1692 Jiřík Pokora (poněvadž jest Tomáš Bambásek z tý chalupy vyzdvižený a na grunt sedlský Víta Elišky do Radonic dosazen, Jiřík Pokora, kterýžto sobě za manželku pojal Dorotu někdy zůstalou manželku vdovu po Martinovi Pawiškovi (?) ze vsi Vinoře, v poddanost se dobrovolně uvedl, chalupa za sumu 63 kopy)
9.12.1693 Jiřík Jírovec (jsouce týž Jiřík Pokora prostředkem smrti z tohoto světa sešel, manželka pak po něm pozůstalá, nemohouce pro sešlost věku svého sama na té chalupě hospodařiti a roboty vrchnosti milostivé vykonávati, jest na tuž chalupu zase Jiřík Jírovec dosazený)
5.11.1706 Václav Houžvička (ujal Václav Houžvička tuto chalupu po Jiříkovi Jírovcovi za sumu 71 kop)
16.12.1709 Jan Kulhavý (ujal Jan Kulhavý tuto chalupu od Václava Houžvičky za sumu 105 kop)
27.6.1710 Jan Šimek (ujal Jan Šimků po neb. Janovi Kulhavým tuto chalupu)
1713 Jan Šimků, chalupník (špatný stav budovy, výměra polí: 19 str. 2 v. =5,6 ha)
14.12.1731 Václav Kulhavý (poněvadž Pánbůh jak otce tak jakož otčíma předešlého hospodáře z tohoto světa povolati ráčil, chalupa Jana Šimka je postupena svýmu synu Václavovi Kulhavýmu za sumu 105 kop s tím vejminkem, pokudž tatík s matkou živi budou byt na tý chalupě)
1.2.1739 Václav Kulhavý - Pololání krund s chalupy Kulhavýho a Vojtěchovskýho učiněný (viz čp. 10) (a byvše chalupa Jakuba Vojtěšskýho k nastojící chalupě potažena a nyní z obouch pololání grund přiroben se techdy druhý zápis zde vypisuje, jak následuje: 1.10.1738 jest tato chalupa Matějovi Vojtěchovskýmu pro tu příčinu, že on množství kradeného obilí z panskejch cvrčovskejch polí do bytu svého přijímal, takové vymlátiti a potom s ponocným, též jinšíma zlodějskejma lidma děliti dal, jakož taky nástroje pro kradení ryb do rybníka kostomlátskýho zapučil a podobným způsobem týž kradené ryby přijal, odňatá a následovně na vrchnostlivé Milostivé poručení k chalupě Václava Kulhavého za sumu 107 kop 35 grošů 1denár připojena), výměra polí: nyní při nich 8 kop záhonů (za kosteleckýho zahradou, hned vedle, v hájku, u starý cesty naproti vršku, vedle vinořský cesty, u předlecký cesty, u kostelecký cesty od chalupy Vojtěchovský, vedle Podolanský cesty, u mostku, v předlecký cesty, u starý silnice), dobytka může chovati: 2 tažný koně, 2 krávy, 1 jalovýho dobytka, 4 prasata, robota: jakožto pololáník každý týhoden půl druhého dne potažní a tolik pěší roboty od sklízení otav až do sen dělání, od sen dělání ale až do sklízení otav tři dni vybejvati, přitom se vždy Milostivé Vrchnosti věrně chovati a dobře hospodařiti
8.11.1741 Jiřík Mašek (na grunt pololání za sumu 252 kop 6 denárů, po smrti Václava Kulhavého vdova Mařena svůj stav vdovský proměnila, provdala se za Jiříka Maška, který bude hospodařit až do zrostu syna Jana, pokudž by on hospodaření schopen byl)
12.1.1759 Jan Kulhavý (po svém otci Václavu Kulhavým - Jan svou dospělost dosáhnul – Jiřík Mašek mu odevzdává grunt Jiřík Mašek v celkové sumě 268 kop 18 grošů), výměra polí: 40 strichů 2 věrtele
1.11.1761 Jan Vojka (Jan Kulhavý s tohoto světa jest se na věčnost odebral, vdova se provdala za Jana Vojku, grunt v sumě 268 kop míšeňských 18 grošů), výminek pro Jiříka Maška: byt pokojný v gruntu
21.11.1784 Franc Vojka (po svém otci Janu Vojkovi, po smrti Jana Vojky zůstala zde osiřelá vdova Anna ještě s 4 nezaopatřenýma sirotky nadpraveným Františkem 18 letým, pak Barborou, Mařenou a Rozárou, z kterých dcera Barbora nejstarší pětiletá jest, kterýžto vdova také na tomto gruntě s těma sirotkama hospodařila a na ¾ letech též zemřela. A poněvadž zde žádný jiný dědic nežli tento jediný syn Franc nepozůstal), celková suma 353 kop 22 krejcarů 2 denáry (tj. chalupa Kulhavýho a druhá vojtěškovská)
1785 Jiří Mašek, chalupa
12.3.1827 Matěj a Kateřina z čp. 10, domek po Fr. Vojkovi (podle pozemkových knih se čp. 9 stalo součástí čp. 10)
Čp. 10
11.2.1688 Jan Kekule (ujal chalupu po Mikulášovi Macháčkovi za sumu 65 kop, po 3 kopách ročně skládati bude)
5.11.1706 Jiřík Šimůnek (ujal Jiřík Šimůnek tuto chalupu po tchánu svému Janovi Kekulovi za sumu 65 kop míš.)
1713 Jiří Šimůnek (Šimánek) (chalupník, střední stav budovy, výměra polí: 23 str. = 6,6 ha)
1.1.1715 Matěj Strunc (Poněvadž Jiřík Šimůnek prostředkem smrti s toho světa na onen svět se odebral, a zanechaná vdova se zase vdala, Matěje Strunca sobě za manžela vzala, a on Strunc taky to jednu děvčátko po Šimůnkovi za jeho vlastní přijal, téhož jemu Matějovi Struncovi taková chalupa od předešlého zápisu, jakožto plnomocnýmu hospodáři se připisuje a s tímto se jišťuje).
24.10.1726 Jakub Vojtěšský (postoupil Matěj Strunc dobrovolně tuto chalupu Jakubovi Vojtěšskýmu, který sobě z téhož gruntu dceru za manželku pojal za sumu 102 kop 26 g 49 d)
10.11.1738 Václav Kulhavý – pod datum 9.10.1738 zhořina jest tato chalupa Matějovi Vojtěšskýmu pro tu příčinu, že on množství kradeného obilí z panskejch cvrčovskejch polí do bytu svého přijímal. Takové vymlátiti a potom s ponocným též jinšíma zlodějskýma lidma děliti dal, jakož taky nástroje pro kradení ryb do rybníku kostomláteckého zapůjčil a podobným způsobem týž kradený ryby přijal… Dále připojeno, aby on Václav Kulhavý s týto a druhé jeho chalup, při kterýchž nyní 8 kop záhonů míti bude, jakožto pololáník každý týhoden druhého dne potažní , a toliko pěší roboty od sklízení otav až do sen dělání, od sen dělání ale až do sklízení otav tři dni vybejvati, přitom se vždy Milostivé Vrchnosti věrně chovati a dobře hospodařiti
1785 František Vojka, statek
12.3.1827 Matěj a Kateřina (po Františku Vojkovi)
1841 Matyáš Vojka, sedlák
1846 František a Vincenc Kovářovi (koupě od Matyáše a Kateřiny Vojkových, výměra polí: 22 jiter = 12,7 ha)
1846 Vincenc Kovář
1848 Marie Janko
1852 Bedřich Lorenc (koupě od Marie Janko)
1853 Anny Ryšánková (koupě od Bedřicha Lorence)
1860 Jan Ryšánek (dědictví)
1861 Josef a Anna Novodvorští (koupě)
1863 Antonín a Jindřiška Metelkovi (koupě)
1873 Josef Holub (koupě)
1874 Emilie Holubová (dědictví po manželovi Josefovi Holubovi)
1876 Václav Vítův a Anna Tykačová (koupě od Emilie Holubové)
1876 Václav a Anna Vítův ( ona r. Tykačová)
Čp. 11
11.2.1688 Václav Kostelecký (zápis jemu na týž grunt, kterýž on vystavějíc sobě 3 gruntů za 365 kop ujímá a za 3 vyzdvižení a vystavění toho 135 kop odpisuje)
23.1.1692 Jan Kostelecký (ujal Jan Kostelecký živnost od otce svého za sumu 365 kop)
Jan Kostelecký, sedlák (dobrý stav budovy, výměra polí: 63 str. = 18,1 ha)
26.11.1722 Jan Kostelecký (po šťastném z tohoto světa vykročení Jana Kosteleckýho ze vsi Kostomlátka, přistoupil na kancelář Jan vlastní syn Jana Kosteleckýho spolu s rychtářem cvrčovským, přednášejíc kterak jmenovaný Jan Kostelecký před poslední hodinkou živnost svou jemu Janovi synu svému netoliko byl odkázal, anobrž také za hospodáře ustanovil. I nachází se pak tu nejmladší syn jménem Václav, který by před Janem právo k tej živnosti měl, však ale pro neduživost k sedlskej práci z a dostatečného budoucně se neuznává.)
1.2.1739 Jan Kostelecký, panské roboty: potažní: každý týhoden 2 ½ dne po 3 i dle potřeby a těžší práce po 4 koních na vorání ale vsetí a vláčení jen toliko po páru se vyjíždí, pěší týž po 3 dnech vycházejí když pak sena dělání přichází, tehdy celý týhoden až do sklízení votav jakož ve žních když se potažní robota odbývá dva pěší vysílati povinnost jest, naproti tomu ve žních na tvrdým obilí po 5 kr. a na ovse po 4 Kr. platu, též obyčejný vaření na stravu se z důchodu Mil. Vrch. Pasíruje jen toliko mimo particirujícího tohoto platu 15 dní ve žních k stravě vybejvati povinnost jest.
1757 Matěj Kostelecký
1.1.1761 Matěj Kostelecký (postupuje se a dědičně odevzdává za sumu 365 kop)
1785 Matěj Kostelecký
1788 rozdělení: Josef Kostelecký, 31 strichů 2 věrtele = 9 ha
Jan Kostelecký, 31 strichů 2 věrtele = 9 ha10.7.1793 Josef Kostelecký (po otci Matějovi Kosteleckém za sumu 1573 zlatých rýnských 56 krejcarů), výměra polí: 38 strichů 974 a 5/6 sáhu (za zahradou, u loužku, u trávní cesty, u pejřavky, též tam, u Podolanky, za struhy (?)), robota: potahem 156 dní v roce, ruční od sv. Jana do sv. Václava 39 dní v roce
1809 Václav Kundrát (koupě selství od Josefa a Magdaleny Kosteleckých, výměra polí: 34 jitra = 19,6 ha)
1816 Jan Štěpař (koupě od Václava Kundráta, výměra polí: 34 jitra = 19,6 ha)
1834 Václav Štěpař (dědictví po otci Janu Štěpařovi, výměra polí: 34 jitra = 19,6 ha)
1841 Václav Štěpař, domkář
1844 Václav a Kateřina Štěpařovi
1863 Václav Štěpař (po smrti Kateřiny sám majitelem)
1891 Jan Štěpař
Čp. 12
1785 Jan Čech, chaloupka
1840 Magdalena Hošková, převzala domek na obecním po otci Janu Linkovi
1841 Václav Hošek, domkář
1849 Anna Friedrichová, r. Janoušková (koupě)
Čp. 13
1786 vdova Ryčlová, chaloupka
1840 Václav Ryčl, malý domek (po matce Magdaleně Ryčlové)
1841 Václav Ryčl, domkář (SK)
1849 Klára Ryčlová (manželka Václava Ryčla)
1851 Jan a Anna Zauzovi (koupě)
1870 Jan Zauza (po svém otci Janovi Zouzovi)
1870 František a Anna Zouzovi
1871 Josef a Ludmila Koubovi
Čp. 14 - chaloupka panská kdežto nyní pohodnej své obydlí má
1.2.1739 Jiří Křepelka (koupil od švakra svého Josefa Tÿrichtra za 24 zl.r. nato jest Jiřík Křepelka od Vrchnosti na vojnu vzatej, tato chaloupka ale pro pohodnýho dána byla)
5.4.1745 vrchnost (chalupa č. 14 koupena od Jiříka Křepelky vrchností) a vždy tak pro obydlí pohodnýho vykázána. Roboty: ruční 13 dní
1786 panská karaferna - rasovna (?), později přesunuta viz čp. 29
30.4.1800 obec Kostomlátky (taková již velmi sešlá byla, i také z přičinění pro odstranění vší nečistoty a velkého puchu ve vsi, bylo jest od ouřadu vrchnostenského za dobré uznáno, by on pohodný své obydlí na straně míti mohl, pročež byla tato chalupa se zahrádkou v obsahu 45 čtvr. sáhů s povolením mil. gruntovní vrchnosti nadpravený obci kostomlátský za sumu 35 zl.r. prodána)
30.9.1801 Josef Kotlina (chalupu od obce Kostomlátské koupená, se zahrádkou 45 čtvr. sáhů, jakož i také kus obecního kruntu za sumu 70 zl), Břemena vybejvati: a) do vrchnost. důchodu každoročně auroku 1 zl. 10 kr., b) ruční roboty 13 dní, c) k obci kostomlátský ročně 2 zl., d) poselství z jedné vsi do druhé, a jiné povinostě, které ostatní domkáři Mil. grunt. Vrchnosti vykonávací podobně i on konati bude
1811 Josef Enc (koupě od Josefa Kotliny), chaloupka
1841 Václav Enc, domkář
Čp. 15
1714 Jan Jírovec (Vystavěl na svůj vlastní náklad chalupu na gruntě Milostivé Vrchnosti při kterej ani pole ani luka nejsou), robota (1722): platit vrchnosti do důchodu 30 grošů a do obce 30 grošů, dále povinen bude: ponejprve poselstvím z jedné do druhé vesnici choditi, za druhé hnůj rozkejdati na panským a kdy se mu nařídí, za třetí žito vysekávati z pšenici, za čtvrté na hrabání sen a votav vycházeti, za páté hlavatice sázeti na panským.
1777 Josef Černý (Jan Jírovec na vojně zamřel a tato chalupa roku tak zpustlá byla (odhad na 40 zlatých), že Josef Černý chalupu skoro znova vystavěl, přičemž nalezení dědicové a přátelé jírovecký se s Černým dohodli, aby těch 40 zl. „na spravení chrámu páně cvrčovskýho položil“), po opravách cena chalupy 90 zlatých rýnských, po smrti Josefa Černého a jeho ženy, má připadnout jejich schovanci Františkovi Černýmu
1785 Josef Černý, chaloupka
20.3.1811 Jan Jírovec (návesnická chalupa na obecním), robota: 35 krejcarů vrchnosti a obci kostomlátské, 13 dní ruční roboty a povinnost posílek ze vsi do vsi
14.2.1813 Jan Šíma (koupě od Jana Jírovce za 250 zlatých rýnských), chalupa na obecním v Kostomlátkách, robota: vrchnosti a obci kostomlátské každoročně 35 krejcarů, 13 dní ruční roboty
1841 Jan Broda, domkář
Čp. 16
1785 Matěj Čada, chaloupka
1841 František Kroupa, domkář
Čp. 17
1785 Jan Drozd (s povolením vrchnosti a vědomím obce Kostomlátecké vystavěl sobě chalupu se zahrádkou 15 sáhů obsahu), podružská chaloupka
1.7.1797 Jan Drozd, povinnosti: vrchnosti a obci cvrčovský každoročně oběma po 35 krejcarech, 13 dní ruční roboty, ze zahrádky 12 krejcarů
1841 Václav Černý, domkář
Čp. 18
1785 Jiřík Nedvídek, chaloupka (s vůlí a vědomím slavného vrchnostenského úřadu vystavěl sobě na svůj vlastní náklad ve vsi Kostomlátkách na obecním gruntu chalupu v obsahu délky sáh, šířky sáhů, dvoreček délky sáh šířky sáhu, zahrádku délky sáh šířky sáh a bez zápisu až do smrti své užíval)
30.9.1788 Terezie Nedvídková (zdědila po smrti manžela), povinnosti: do vrch. důchodu vlast. činže 35 kr., k obci kostomlátské ročně 35 kr.
14.1 1804(?) Josef Kaysr (pozůstalá vdova Terezie Nedvídková Josefovi Kaysrovi za umluvenou cenu 100 zl. s tou však vejminkou by ona Terezie Nedvídková v tej chalupě pokojný byt a komoru, též v zahrádce 2 stromy švestkový až do její smrti míti mohla).
1841 František Jelínek, domkář
Čp. 19
1785 Jan Buchar, podružská chaloupka
3.9.1788 Jan Buchar (s vědomím a povolením vrchnosti i obce vystavěl si ve vsi Kostomlátkách chalupu na obecním v obsahu délky 9 1/6 sáhu, šířky 4 2/6 sáhu), povinnosti: obci Kostomlátecké a vrchnosti každoročně po 35 kr. 13 dní ruční roboty
18.3.1807 Jan Mečíř (chalupa od Jana Buchara)
18.4.1808 František Špaček (koupě od Jana Mečíře)
24.3.1809 Václav Kavina (koupě od Františka Špačka)
1840 František Musil (koupě po Václavovi Kavinovi)
1840 Josef a Marie Musilovi (odstoupením Františka Musila)
1841 František Musil, domkář
Čp. 20
1785 Jan Linek, podružská chaloupka
1841 Prokop Novotný, domkář
1848 Anna Nováková (vdaná Novotná)
1848 Jan a Marie Novotní (dědictví)
1876 Josef a Marie Fígrovi (ona r. Novotná)
Čp. 21
1785 Matěj Janich, chaloupka
1813 Matyáš Janich (po otci Matějovi Janichovi)
11.4.1825 Josef a Kateřina Kratochvílovi (ona r. Janichová, domek od Matyáše Janicha)
11.4.1825 Josef a Barbora Strachovi (koupě od Josefa a Kateřiny Kratochvílových), výminek: povinnost ponechat žít M. Janicha
1841 Josef Strach, domkář
1848 Josef Strach (dědictví)
Čp. 22
1785 Karel Zítek, podružská chaloupka (postavil si na vlastní náklad na obecním gruntě chalupu)
15.4.1805 Magdalena Batlová (po otci svým Karlovi Zítkovi), povinnosti: vrchnosti a obci kostomlátské po 35 kr., 13 dní ruční roboty, ostatní jako obvykle
1841 Josef Tvrdý, domkář
Čp. 23
1785 Jan Tvrdý, chaloupka (na vlastní náklad na obecním chalupu, délka 6 2/6 sáhu, šířka 2 2/6 sáhu, chlív délka 2/ 2/6 sáhu a šířky 1 4/6 sáhu vystavěl)
15.12.1796 Kateřina Kozlová (po zemřelém Janu Tvrdém zůstalo 7 sirotků: Kateřina, Lidmila, Barbora, Anna, Magdalena, Dorota, Josef, chalupu odkázal dceři Kateřině vdaný Kozlový za sumu 104 zl.), pozůstalá vdova Alžběta Tvrdá, nyní provdaná za Jana Šebesa má v chalupě vejminek až do smrti, povinnosti: vrchnosti a obci Kostomlátecké po 35 kr. ročně, 13 dní ruční roboty
1823 Magdalena Počová, koupě od Kateřiny Kozlové, chalupa s chlívem
1841 Václav Löbel, domkář
Čp. 24
1841 Václav Kožešník, domkář
Čp. 25
18.2.1820 Václav Koubek (koupě od Pavla Nováka), domek na obecním, povinnost ponechat komoru s kamny jako výměnek pro P. Nováka
16.6.1820 Václav Musil (koupě od Václava Koubka), povinnost výměnku pro P. Nováka
1829 František a Marie Křížkovi (dcera Václava Musila, po otci)
1841 František Křížek, domkář
1854 Marie Křížková, vdova po Františku Křížkovi
1861 Marie Křížková (dědictví po matce Marii Křížkové)
1869 Jan Křížek (od Marie Křížkové, vdané Ryčlové)
1871 Marie Křížková (od Jana Křížka)
1872 Václav a Eleonora Čechovi (koupě od Marie Křížkové)
Čp. 26
1786 Václav Veselý (s vůlí a vědomím slavného vrchnost. auřadu vystavěl sobě na svůj vlastní náklad na obecním gruntě chalupu o obsahu 7 sáhů dýlky a šířky 2 2/6 sáhu k tomu dvoreček 7 sáhů dýlky a 2 2/6 sáhu šířky) Povinen jest: vrchnosti do důchodu 35 kr., 13 dní ruční roboty, k obci kostomlátské činže 35 kr.,
1817 Josef Tvrdý, koupě od Václava Veselého, domek na obecním, povinnost výminku pro Václav a Veselého a jeho ženu: líhat v sednici a půl půdy za komorou
1840 Marie Tvrdá, dědictví po svém otci Josefu Tvrdém
1841 Josef Tvrdý, domkář
1848 Jan a Marie Černí (ona r. Tvrdá)
1855 Josef a Kateřina Hüttlovi (koupě od předchozích)
1855 Václav a Anna Novotní (koupě od předchozích)
1861 Josef a Barbora Marizkovi (koupě)
1862 Barbora Marizková (sama majitelka po svém muži)
Čp. 27
1834 František Machač (od svého otce Jakuba Machače), domek
1841 František Machač, domkář
Čp. 28
1841 Josef Holík, domkář
1859 Jan a Kateřina Bendovi (koupě od Jana Šímy), chalupa
Čp. 29 rasovna
7.5.1807 Jan Šmídl (s povolením vrchnosti obec odprodala kus obecního místa pod cihelnou za 50 zl.r. délka 38 sáhů, šířky na obou stranách po 9 sáhách na prostředku šířky 17 sáhů), Jan Šmidl složil 115 zl. Alžbětě po neb. Josefovi Holíkovi za její dobrovolné postoupení živnosti
1807 Jan Šmídl, koupě živnosti (rasovství) po Alžbětě Holíkové
21.4.1825 Matěj Šnídl, chalupa (světnice, komora, síň, klenutá kuchyně, klenutý sklep) po otci Janu Šnídlovi (převzetí živnosti)
1841 Matěj Šmýdl, pohodný
1857 Marie Šnýdlová (žena Matěje Šnýdla)
1860 Antonín Šnýdl
Čp. 30
30.9.1800 Jan Petráš (z vůle a povolením vrchnosti i obce vystavěl sobě na svůj vlastní náklad ve vsi Kostomlátkách na obecním gruntě chalupu délky 9 2/6 sáhu a šířky 4 4/6, zahrádka délky 9 2/6 a šířky 4 4/6 sáhu.) Platí vrchnosti každoročně 35 kr., ruční roboty 13 dní
1841 František Göttl, domkář
Čp. 31
1841 Josef Fieger, domkář
Čp. 32
1841 František Vojka, domkář
Čp. 33 - kovárna
1841 Jan Fridrich, domkář
1850 Jan a Kateřina Fridrichovi (po otci Václavovi Fridrichovi), kovárna na obecním
1869 Josef a Marie Fridrichovi, kovárna
Čp. 34
1841 Matyáš Fridrich
Podolanka
Čp. 1
Mlýny v těchto místech bývaly již v 16. století.
1785 Jan Vlček (mlynář na zakoupeném mlýně ke statku Ctěnickému náležející)
1798 Martin Vlček (po něm Jan Čermák)
1825 Matěj Čermák, r. 1838 mu od panství ve Ctěnicích prodány emfyteuticky louky Chobot i Sádky a 2 jitra půdy
1841 Matěj Čermák, mlynář
1878 František Čermák
Čp. 2
1786 vdova Mišková, podružská chaloupka ke statku ctěnickému patřící
1841 patří ke mlýnu Matyáše Čermáka
Čp. 3
1731 Jan Svoboda (Jan Svoboda oznamuje, že vystavíce on chaloupku na gruntu svým)
21.3.1737 Václav Maxa (Jan Svoboda nyní skrze mající nouzi a potřebující jarní semena takovou Václavovi Maxovi za Satalic za sumu 48 zlatých rýnských prodal), Jan Svoboda si vymiňuje předkupní právo
1.12.1742 Jan Svoboda (využil předkupního práva a koupil chalupu od Václava Maxy za 58 zlatých rýnských
3.5.1745 Matěj Nohejl (nemohouce Jan Svoboda tuto chalupu pro těžkost časův dále zachovati a v držení míti prodal ji Matějovi Nohelovi za 58 zlatých rýnských i se zahrádkou 4 sáhy)
1785 vdova Nohejlová, podružská chaloupka
8.2.1803 František Nohejl (po otci svým Matějovi Nohejlovi), chalupa délky 1 sáh a šířky 1 sáh, zahrádka 118 čtverečních sáhů, stále platí předkupní právo ke statku nyní Václav Turka
14.7.1815 Jan Semecký, domek na obecním
1839 Václav a Rosalie Beranovi
1841 Rosalie Beranová, domkářka
1847 Jan a Anna Štěpařovi (koupě)
1848 Klára Ryčlová (koupě)
1848 Jan a Marie Ryčlovi
1851 Klára Ričlová
1860 Josef a Alžbeta Krákorovi (koupě od Václava a Marie Beranových)
Čp. 4
11.2.1688 Martina Veselýho (ujal grunt po Mikulášovi Macháčkovi za 175 kop gr.)
5.11.1706 Martin Semecký (ujal tuto živnost neb statek po Martinovi Veselovi za 281 kop, protože došlo ke zlepšení)
1713 Martin Semecký, sedlák, špatný stav budov, 62 str. ½ v. = 17,9 ha
1718 Martin Semecký
12.11.1719 Jan Svoboda (ujal živnost aneb statek po Martinovi Semeckým za 280 kop, poněvadž neb. Semecký nic nezlepšil nýbrž spustil)
1.2.1739 Jan Svoboda, role: 58 strichů (u Podolanský hospody, Nad panskou loukou, nad starou silnicí, u Předlecký cesty, dáleji nahoru, Nad předleckou cestou, u starý silnice, Naproti Hájku, roboty: každý týhoden s potahem třema a dle způsobu díla čtyřma potahy vybejvati 2 ½ dne poněvadž ale pak naproti jinšímu velmi špatné jsou, z ohledu toho až do vůle a libosti Mil. Vrch. se při 2 dnech zanechává, pěší ale zároveň s jinšíma sedláci, když v povinnosti mají každej tejden po 3 dnech os sen dělání pak až do sklízení votav celej tejden vybejvati a po potažní robotě dva robotce ve žních vysílati má, za to taky ve žních od žetí a vázání tvrdého obilí denně po 5 kr. a od ovsa po 4 kr. též obyčejnou stravu dostává, jen toliko bez platu za tu stravu15 dní ve žních dělati musí.
22.4.1745 Martin Svoboda (Jan Svoboda není ve stavu vést grunt, že skrze velký vyvstalý škody při těchto zbrojních časech a za druhý pro starost roků a nápodobně ty větším dílem v těch vojnách zdělaný dluhy svejm věřitelům vyplatiti …), Jan Svoboda si vymiňuje pro sebe a ženu svobodnej byt s komorou
30.4.1750 Pavel Turek (povolavše bůh všemohoucí skrze časnou smrt z tohoto světa do věčnosti Martina Svobodu, který po sobě žádného jiného dědice, jedině z první jeho manželky jednu 3 letou dceru nezanechal, poslední ale jeho manželka jakož nynější hospodyně po smrti jeho těhotná zůstavše o malém čase syna jménem Josefa porodila, kteréhož také dle slušného povážení vrchnostenský kancelář za pravého dědice uznal, vdova Voršila se vdala za Pavla Turka, aby se mohl o živnost starat než jeden či druhý z dětí zroste)
1.11.1761 Pavel Turek (poněvadž ale svrchovaný bůh prostředkem svého milosrdenství toho jmenovaného dědice Josefa i pozůstalou dceru Kateřinu na věčnost k sobě povolati jest ráčil statek připadl Pavlu Turkovi za 432 kop míšeňských 6 grošů 1 denár)
7.2.1784 Václav Turek (po smrti Pavla Turka se gruntu ujal syn Václav, kterého měl se svou ženou Voršilou, dříve Svobodovou, za 432 kop míš, 6 gr. 1d)
1785 Václav Turek, statek
1820 Jan Houska (koupě od Jana Turka)
1829 Jan a Barbora Čejkovi
1839 Václav a Marie Píchovi (ona r. Čejková), výměra polí: 31 jiter = 17, 8 ha
1841 Václav Pícha, půlláník
1842 Václav Pícha (sám majitelem)
1871 František a Marie Píchovi
1901 Arnošt Pícha
Čp. 5 - výsadní hospoda
Výsadní krčma Podolanka je poprvé uvedena při rozdělování majetku mezi sestry Kateřinu Naglerovou a Františku Hadovou v roce 1658. Krčma sama stála, a dosud stojí, na velmi výhodném místě (při silnici brandejský od kamena vystavena a zděma ohražena, při kteréžto se nyní z každé strany týž hospody kousek pole) – na bývalé císařské silnici vedoucí z Prahy na Brandýs a dále na Mladou Boleslav. To je jistě jeden z hlavních důvodů, proč si dodnes uchovala svou funkci.
1658 krčmářka Kateřina, dcera Tomáše Srba z Kostomlátek
1763 Jan Jedlička krčmu emfyteuticky zakoupil s 11 strichy
1781 Jan Zeberlich
1785 Jan Zeberlich, zaprodaná panská hospoda
1802 Bedřich Frosch
1807 František Janoušek
1817 Matěj Štrenc
1822 JUDr. František Klecan
1841 Antonie Kurzová, hostinská
1849 Ignát Kurz, (po matce Antonii Kurzové)
1853 Ignát a Anna Kurzovi
1861 Anna Kurzová (sama majitelka po smrti Ignáce)
1879 František Kurz
1899 František Tržický
Čp. 6
1860 Josef a Alžběta Krákorovi (koupě od Václava a Marie Beranových)
1865 Alžběta Krákorová (po Josefovi Krákorovi)
Robotní povinnosti – Cvrčovice, Kostomlátky, Podolanka
Matěj Pavlíček, 1658 – robota 9 dní v roce
pustá chalupa Chomutovka, 1658 – robota 5 dní (ruční ?) v roce
grunt Tomáše Srba, 1658 – robota 9 dní v roce
grunt Jiříka Vydry, 1658 – robota 12 dní v roce
chalupa Čurdova, 1658 – robota 1 den v roce
vedle toho stálé platy na sv. Jiří a sv. Havla
Pavel Bureš, 1658 – robota 10 dní v roce
chalupa Křížova, 1658 – bez robot
grunt Řihákovský, 1658 – robota 9 dní v roce
grunt Stehlíkovský, 1658 – robota 15 dní v roce
chalupa Skřivanova, 1658 – robota 5 dní v roce
chalupa Doležalova, 1658 – robota 5 dní (ruční ?) v roce
vedle toho stálé platy na sv. Jiří a sv. Havla
pro podruhy (18. století): Co se dotejče těch podruhů,v které jak ve vsi Vinoři tak taky v Radonicích, Cvrčovicích a v Kostomlátkách bydlejí a žádné své vlastní chaloupky nemají oni všechny ty povinnosti /vyjímajíce ouroku do důchodu a k obcím/ zároveň s těma kteří v svejch chaloupkách zůstávají, vykonávati povinni jsou, též na mlácení vycházeti a přitom pobřísla ve dvořích kde mlátějí dělati mají. Chaloupníci, když se z roboty na jednu míli z pantví vysílají nedostávají z důchodu vrchnostenského žádného platu, nýbrž jsou povinni na takovou cestu darmo vycházeti.
pro návesnické chaloupky vystavěné na panském (18. století): platit vrchnosti do důchodu 30 grošů a do obce 30 grošů, dále: ponejprve poselstvím z jedné do druhé vesnici choditi, za druhé hnůj rozkejdati na panským a kdy se mu nařídí, za třetí žito vysekávati z pšenici, za čtvrté na hrabání sen a votav vycházeti, za páté hlavatice sázeti na panským.
pro statky (18. století): na místě letníku a desátku z jedné každý kopy rolí po 1 čvrtci ječmene sypá panu faráři vinořskýmu, peněz z každý kopy 2 krejcary. Císařský daně vypravuje 15 kop záhonu rolí. Roboty panské: Každej tejden potažní po 3 i 4 koních jest povinnost vybejvati 2 ½ dne na vorání k setí a vláčení po páru se přijímá. Pěší též v týhodni po 3 vykonává, když ale se sena dělati začnou tehdy tejden až do sklízení otav, jakož taky ve žních po vykonání potažní robotě ostatní dni druhého pěšího vysílati musí. Naproti tomu ve žních na tvrdém obilí 5 krejcarů a na ovse po 4 krejcarech srážky neb platu, též obyčejné vaření na krávu dostává, jen toliko 15 dní mimo platu ve žních vykonávati má.