Osobní stránky Tomáše Dvořáka

Jednotlivé objekty a jejich majitelé

(řazeno podle popisných čísel stabilního katastru)

Cvrčovice Kostomlátky Podolanka
Č.p. 1 panský mlýn Č.p. 1 Č.p. 1
Č.p. 2 panský dvůr Č.p. 2 Č.p. 2
Č.p. 3 bývalý ovčín Č.p. 3 Č.p. 3
Č.p. 4 Č.p. 4 Č.p. 4
Č.p. 5 Č.p. 5 Č.p. 5 výsadní hospoda
Č.p. 6 Č.p. 6 Č.p. 6
Č.p. 7 Č.p. 7
Č.p. 8 Č.p. 8
Č.p. 9 Č.p. 9
Č.p. 10 mlýn Valcha Č.p. 10
Č.p. 11
Č.p. 12
Č.p. 13
Č.p. 14 obydlí pohodného
Č.p. 15
Č.p. 16
Č.p. 17
Č.p. 18
Č.p. 19
Č.p. 20
Č.p. 21
Č.p. 22
Č.p. 23
Č.p. 24
Č.p. 25
Č.p. 26
Č.p. 27
Č.p. 28
Č.p. 29 rasovna
Č.p. 30
Č.p. 31
Č.p. 32
Č.p. 33 kovárna
Č.p. 34

Cvrčovice

Čp. 1 panský mlýn
Čp. 2 panský dvůr

Dvůr ve Cvrčovicích zapsal již císař Zikmund Vaňkovi a Jankovi z Odic roku 1437. Poplužní dvůr ve Cvrčovivicích se připomíná i ve všech následjících kupních smlouvách na tamní statek. Při tomto dvoře stávala dnes zmizelá tvrz.

Dvůr je uveden v josefském katastru k roku 1785. O rok později, v květnu, vyhořel. Podle stabilního katastru (1841) byl znovu postaven.

Dvůr patřil Černínům až do roku 1921, kdy byli po částečném odškodnění zbaveni veškerého majetku. Panství bylo rozparcelováno a utvořeny zbytkové statky. Tímto způsobem vznikl i zbytkový statek ve Cvrčovicích. Část měl mezi válkami propachtovánu Emil Feitis a část připadla Spolkovému rolnickému cukrovaru ve Vinoři.

Po druhé světové válce nebyl cvrčovický statek, tj. část patřící před válkou p. Feitisovi, rozparcelován, ale byl připojen k Zemědělskému družstvu v Jenštejně.

Čp. 3 snad bývalý ovčín
Čp. 4
Čp. 5
Čp. 6
Čp. 7

Kovárna panská, kterážto v roce 1734 z nova vystavěna byla: při tý kovárně se nic jinšího jen toliko malej kousek zahrádky co by s 3 žejdlíky zaseti mohl, vynachází, z kteréžto při sv. Janu 2 zlatý a při času vánočním 2 zlatý, v sumě čtyři zlatý činže každej kovář platiti a do důchodu Milostivé Vrchnosti odváděti povinen jest

Čp. 8
Čp. 9
Čp. 10 mlýn „Valcha“

Tento druhý mlýn vznikl někdy ve 2. polovině 17. století. Poprvé se tento mlýn, stojící asi 500 m východním směrem za vsí, objevil v kupní smlouvě Anny Barbory z Walmerodu v roce 1682. V tereziánském katastru je již rozlišen, od mlýna pod panským dvorem, jménem Valcha.

Třebaže dnes ze mlýna zbyly pouze části obvodových zdí, udržuje se stále pomístní název Valcha či Na Valše.

Kostomlátky

Čp. 1
Čp. 2
Čp. 3
Čp. 4
Čp. 5
Čp. 6
Čp. 7
Čp. 8
Čp. 9
Čp. 10
Čp. 11
Čp. 12
Čp. 13
Čp. 14 - chaloupka panská kdežto nyní pohodnej své obydlí má
Čp. 15
Čp. 16
Čp. 17
Čp. 18
Čp. 19
Čp. 20
Čp. 21
Čp. 22
Čp. 23
Čp. 24
Čp. 25
Čp. 26
Čp. 27
Čp. 28
Čp. 29 rasovna
Čp. 30
Čp. 31
Čp. 32
Čp. 33 - kovárna
Čp. 34

Podolanka

Čp. 1

Mlýny v těchto místech bývaly již v 16. století.

Čp. 2
Čp. 3
Čp. 4
Čp. 5 - výsadní hospoda

Výsadní krčma Podolanka je poprvé uvedena při rozdělování majetku mezi sestry Kateřinu Naglerovou a Františku Hadovou v roce 1658. Krčma sama stála, a dosud stojí, na velmi výhodném místě (při silnici brandejský od kamena vystavena a zděma ohražena, při kteréžto se nyní z každé strany týž hospody kousek pole) – na bývalé císařské silnici vedoucí z Prahy na Brandýs a dále na Mladou Boleslav. To je jistě jeden z hlavních důvodů, proč si dodnes uchovala svou funkci.

Čp. 6

Robotní povinnosti – Cvrčovice, Kostomlátky, Podolanka


Copyright © 2007 Tomáš Dvořák | design a kód Petr Dvořák | Statistika návštěvnosti | Mapa webu | webhosting Savana.cz