Osobní stránky Tomáše Dvořáka

Bartoloměj Dvořák (1754-1811)

Bartoloměj trávnickým ševcem

Bartoloměj Dvořák se narodil v Trávníku 24. srpna 1754 jako druhé dítě a první syn do rodiny Karla a Kateřiny Dvořákových, za kmotra mu byli Jan Janoštík z Trávníku a jeho žena Marina. Otec Karel Dvořák byl trávnickým ševcem. Stejnému řemeslu se vyučili i jeho oba synové Bartoloměj i mladší Václav. Bartoloměj se v rodném Trávníku také 8. února 1779 oženil s Veronikou, dcerou Františka Špačka z Těšnovic a Evy Tymonkové, za svědky jim byli Bartolomějův kmotr Jan Janoštík a Donát Štěbra, oba z Trávníku. Bartoloměj žil s Veronikou v Trávníku č.38, kde provozoval ševcovské řemeslo. Narodilo se jim tu celkem 6 dětí – 5 synů a jediná dcera.

Děti Bartoloměje a Veroniky Dvořákových

Nejstarší syn Jan se narodil 28. března 1780, zemřel devítiletý 16. září 1789 v Trávníku na úplavici.

Druhý syn Karel František se narodil 6. června 1782, zemřel ve čtyřech měsících 2. října 1782.

Třetím potomkem byl také syn – František, narodil se 15. ledna 1784, jeho další osudy mi dosud nejsou známy (možná jako nejstarší syn zůstal po odchodu rodičů na Újezdsko v rodném Trávníku).

Čtvrtým dítětem byla dcera Anna, narodila se 28. února 1787 v Trávníku, spolu s rodiči odešla někdy kolem roku 1800 na Újezdsko, kde se také 29. srpna 1809 ve věku 22 let vdala za o rok mladšího místního mládence Františka Gorgoně, s nímž měla v průběhu let 1810-1827 na Újezdsku č.15 postupně deset dětí. František Gorgoň byl synem Tomáše Gorgoně, podsedníka na Újezdsku. Jeho manželka Anna Gorgoňová roz. Dvořáková zemřela 25. června 1827 v Újezdsku č.26 den poté, co porodila dvojčata Antonii a Rosalii, ve věku 38 let na plicní tuberkulosu. Situace rodiny nebyla pak jistě záviděníhodná s tolika malými dětmi. Další osudy této rodiny nejsou sledovány.

Pátým potomkem byl syn Václav, narodil se 1. března 1791 v Trávníku č.38. Václav stejně jako jeho starší sestra Anna odešel jako dítě s rodiči na Újezdsko, kde byl po otci familiantem a kde strávil celý svůj zbytek života. Václav je pokračovatelem rodu a naším přímým předkem (pokračování viz str. 13).

Nejmladším synem v rodině byl Josef, narozený ještě v Trávníku 21. března 1796, o jeho osudech zatím nic nevím.

Děti Bartoloměje a Veroniky Dvořákových:

Jan * 28. března 1780 v Trávníku † 16. září 1789 v Trávníku
Karel * 6. června 1782 v Trávníku † 2. října 1782 v Trávníku
František * 15. ledna 1784 v Trávníku  
Anna * 28. února 1787 v Trávníku † 29. srpna 1809 na Újezdsku
Václav * 1. března 1791 v Trávníku † 16. října 1868 na Újezdsku
Josef * 21. března 1796 v Trávníku  

Odchod Bartoloměje na Újezdsko

Již dvakrát jsem se zmínil o tom, že Bartoloměj Dvořák s rodinou odchází někdy kolem roku 1800 z rodného Trávníku do poměrně vzdálené osady Újezdsko na č.p.12 na panství Zdounky. V Trávníku byl ševcem – bezzemkem, využil tak šance dostat se k půdě a stal se tak tzv. „familiantem“.

Raabova soustava

Na konci 18. stol. vznikla totiž tzv. Raabova soustava, navržená dvorním radou Františkem Antonínem ryt. Raabem, národohospodářem, který se snažil povznést rakouské zemědělství. Dominikální (panské) pozemky se měly rozdělit mezi sedláky, aby vznikla malá hospodářství, která by selský stav stačil obdělávat a robota by odpadla. Nabyté pozemky měli sedláci splácet roční činží a úroky. Pozemky se měly přidělovat na základě emfyteuse (tj. druh vlastnictví děleného mezi vrchnost, pána pozemku a dědičného pachtýře). Proto se tato soustava nazývala Raabovským emfyteutem. Raabizace byla provedena v Čechách na 105 panstvích komorních, nadačních, klášterních a městských. Mnohá města se raabizaci bránila. K provedení raabizace na Moravě byla zřízena zvláštní aboliční komise roku 1778 v čele se zemským hejtmanem. Zpravidla se přidělovala půda sedlákům v takovém rozsahu, aby uživili jednu rodinu – familii. Tito noví hospodáři se nazývali familianty. Půda se měla splácet vrchnosti ročními splátkami prvých 10 let v penězích. Smlouvy se měly každých 10 let obnovovat. Po deseti letech mohli familianti podle dohody splácet buď peněžně nebo v naturáliích. Podruh se mohl vykoupit ze třináctidenní roboty ruční za rok roční částkou 1 zl. 30 krejcarů. Domkář z dvacetišestidenní roční roboty ruční musel platit ročně 3 zl., chalupník, měl-li za povinnost jen ruční robotu, musel platit ročně 3 zl. a z každé měřice pozemku 21 krejcarů. Kdo byl povinen potažní robotou, musel z chalupy platit 6 zl. a z každé měřice pozemku 21 krejcarů. Přestože raabizací se v Čechách a na Moravě zvětšil počet selských usedlostí, přece jen původní předpoklady nebyly zdaleka splněny. Konservatismus a egoistické zájmy byly silnější. Jednou provždy mohli se familianti vykoupit až v letech 1851-1854, kdy už byla robota zcela zrušena. Museli ale zaplatit dvě třetiny výkupného, zatímco ostatní sedláci zaplatili z rustikální půdy pouze polovinu a polovina byla uhrazena ze zemských prostředků.

Stručně o osadě Újezdsko

Újezdsko je obec rozložená na stráni výběžku Chřibů v nadmořské výšce okolo 350 m.n.m. Ještě v letech okolo roku 1850 byla celá obec obklíčena lesy, které byly postupně vyklučovány. Původní jméno obec bylo Újezdec. Časem osada zanikla a psala se ves pustá Újezdsko. Šlo o označení místa, kde kdysi býval Újezd nebo Újezdec. Nikdy nebyl samostatným panstvím a zmítal se mezi jednotlivými vrchnostmi. Roku 1365 patřil ke Kvasicím, později byl rozdělen na dvě části, z nichž jedna zůstala Kvasicům a druhá v roce 1381 Zástřitlům. Od roku 1412 pak patřil celý Újezdec neustále k zeměpanskému statku ve Zdounkách až do roku 1520, kdy se ves připomíná jako zpustlá. V roce 1644 nechal hrabě Rottal Újezdsko osadit poraženými povstalci z východního Valašska. Ovlivnilo to nářečí a kroj, které zůstaly stejné jako v Nové dědině valašské. Majitelé nových osedlých podsedků se do roku 1670 až na tři vyměnili. Od tohoto roku se pro používá pro ves názvu Oujezdek. Roku 1771 mělo Újezdsko 81 obyvatel, roku 1834 již 218.

Bartoloměj familiantem

Náš Bartoloměj Dvořák se stal spolu s ostatními kolonizanty kolem roku 1800 familiantem. Na Újezdsku vdal svou jedinou dceru. Hospodářství spolu s familiantskými povinnostmi zdědil syn Václav, který si na Újezdsko přivedl po smrti svého otce nevěstu z nedalekých Cvrčovic. Bartoloměj Dvořák, rodák a švec z Trávníku, posléze familiant/hospodář na Újezdsku č.12, zemřel na Nový rok L.P. 1811 ve věku nedožitých 57 let na „durchbruch“, jak stojí v německy psané matrice zemřelých, což mohlo znamenat stejně tak appendicitidu, jako uskřinutou kýlu, ale dle mého názoru se nejspíš jednalo o průjmovité onemocnění – úplavici nebo choleru. Jeho žena Veronika svého muže přežila téměř o šest let, zemřela na Újezdsku 14. listopadu 1816 ve věku 60 let na „brand“ - sněť.


Copyright © 2007 Tomáš Dvořák | design a kód Petr Dvořák | Statistika návštěvnosti | Mapa webu | webhosting Savana.cz