Bohuslav Dvořák (1903-1975)
Bohuslav je již kroměřížským rodákem
Bohuslav Dvořák se jako nejmladší potomek narodil 24.září 1903 již v Kroměříži – Štěchovicích č.75, v části nazývané také Hliník. Pokřtěn byl 4.října ve farním proboštském chrámu sv. Mořice v Kroměříži, za kmotry mu byli dědeček Josef Dvořák, rolník ze Žalkovic, se svou druhou ženou Annou Dvořákovou. Na Hliník, na zdejší menší hospodářské stavení č.p.75 se rodina Dvořákova přistěhovala o rok dříve v listopadu 1902 ze Žalkovic. Při sčítání lidu roku 1910 je uvedeno, že malý Bohuslav navštěvuje cvičnou školu. Od roku 1904 na Hliníku bydlí s rodinou Dvořákovou také Františka Pospíšilová roz. Symerská, Bohuslavova babička z matčiny strany. Ve třinácti letech prodělal Bohuslav ve Štěchovicích krutě smrtící infekci – tetanus poté, co se řízl na poli do nohy. Infekci zdárně přestál, a tak se mohl vydat na stejnou dráhu jako jeho sestra Františka a v letech 1919-1923 se vzdělával na Státním ústavě učitelském v Kroměříži. 11.září 1923 zde nabyl vysvědčení dospělosti s oprávněním učit na školách obecných s vyučovacím jazykem československým. V roce 1921 vystoupil spolu s rodinou z církve katolické a přestoupil k církvi československé, aby později z církve vystoupil úplně a zůstal bez vyznání.
Po maturitě učí v Ratajích
První školou, na níž učil, byla škola v Ratajích. Ze školní kroniky obce Rataje: Počátkem školního roku 1923/24 na škole v Ratajích byl zat.uč. Bohuslav Šustek přeložen do Karolínova. Na jeho místo byl ustanoven výpomocně (od října po opravné zkoušce) Bohuslav Dvořák, abiturient učitelského ústavu z Kroměříže. Zde učil 3. třídu s 21 chlapci a 34 děvčaty, k tomu zpěv ve tř. 4. a od ledna 1924 po 1 hod. za 14 dní československému náboženství. Na škole v Ratajích učil spolu s učitelkou Marií Pospíšilovou, svou sestřenicí. ... Celý rok se vleče ve schůzích místní školní rady jednání o učitelských bytech. Pro 2 svobodné učitele (Dvořák, Pospíšilová) není bytu. Učitelka Marie Pospíšilová 3 léta bydlí v podnájmu. Po dlouhých vyjednáváních byl uč. Bohuslav Dvořák umístěn v domku, z něhož platil měsíčně 70 Kč – místní školní rada mu polovici hradila. Avšak domek jest prodán a opět není bytu. Do Rataj se nechce nikdo ani ze zapadlých míst hlásit a okresní školní rada činila nátlak na místní školní radu, aby byla zjednána náprava. Tato odhodlává se k uložení 7000 Kč na stavbu a k nim v roce 1924 mají se přidat 3000 Kč. Leč dle platných zákonů není místní školní rada povinna učitelům byty opatřit a přiškolené obce k tomu nutit. Místní školní rada žádá obec ratajskou, aby obytný dům opatřila. … V prosinci navštěvovali kurs češtiny prof. Malovaného uč. Dvořák a uč. Pospíšilová. Titíž docházeli od ledna do března do kursu ornamentálního kreslení v Kroměříži. … Z učitelské knihovny kromě nutných výpůjček učitelé nevypůjčovali vůbec. Nebylo vůbec zvláštní píle. Mnoho sice zaviňuje neradostný život zdejší – potom to, že učitelé, rodáci z Kroměříže, všechny feriální dny tráví v Kroměříži , ale hlavně nedostatek nadšení pro vznešené působení učitelské. Poměry ve sboru byly sice kolegiální, avšak bez hřejivého přátelství. … Učitel Bohuslav Dvořák zpíval v kroměřížském „Moravaně“ a v místním Sokole po 2 měsíce cvičil žáky. … 22.června 1924 podnikla 3. a 4. třída výlet na Macochu a do Brna pod vedením uč. Dvořáka a uč. Pospíšilové. Žáci 3. třídy byli na výlet připravení spořením, takže účast žáků ze 4. třídy byla nepatrná, ač z chudinského fondu bylo věnováno na podporu chudých žáků 200 Kč. Krásami a divy přírodními Moravského Krasu, jakož i tím, že 22.6. se mohli žáci zúčastnit vítání pana presidenta v Brně, byli žáci nadšeni nezapomenutelně. Zaznamenáváme, že proti spoření žáků na tento účel, jakž i proti zájezdu bylo agitováno. … Ve školním roce 1924/25 bylo Bohuslavu Dvořákovi přiděleno vyučování ve 2. třídě s počtem 29 žáků, k tomu ve 4. třídě kreslení 2 hod. a 1 hod. zpěvu. Vyučoval tedy 24 hod.
Druhým zastavením je škola v Záříčí
Druhým kantorským zastavením Bohuslava Dvořáka byla ves Záříčí. Zdejší školní kronika vypráví: Šk. rok 1924/25. Za churavého učitele Fuksa, jemuž udělena do konce školního roku zdravotní dovolená – jmenoval zastupujícím učitelem okresní školní výbor zatímního učitele Bohuše Dvořáka, jenž nastoupil službu 1.dubna. Týž konal do této doby vojenskou službu (jen 6 měsíců) a působil loňský školní rok v Ratajích. Působí 2. rok. … U příležitosti krásné výstavy kroměřížské předány také universitní extense, na něž se z našeho sboru přihlásili uč. Roušar a uč. Dvořák. … Šk. rok 1925/26. Po zdravotní dovolené nastoupil opět službu učitel Josef Fuksa a jeho zástupce zat. uč. Bohuslav Dvořák přeložen do Soběsuk. V listopadu 1926 podnikl zkoušku způsobilosti učiti na školách obecných.
V Soběsukách se seznámil se svou budoucí ženou
V Soběsukách učil Boh. Dvořák ve šk. letech 1925/26 – 1929/30, zde se také seznámil se svou budoucí manželkou Boženou Koutskou. Božena byla dcerou místního majitele hostince, provozovatele kramářství a mistra pekaře v jedné osobě – Františka Koutského. Bohuslav Dvořák chodíval jako svobodný učitel ke Koutským na jídlo a seznámil tak s Boženou, kterou ale znal ještě za školy jako žačku, bylo jí totiž teprve 18 let. Božena mu ještě tou dobou ještě vykala (snad i nějakou dobu po svatbě). Maminka Bohuslava Filomena, jsouc tou dobou na podzim roku 1930 těžce nemocna, přála si, aby se její nejmladší syn oženil, a proto civilní svatba byla ještě 29. listopadu 1930 v Kroměříži, jen čtrnáct dní před Filomeninou smrtí. Za svědky manželům byli Oldřich Dvořák, důchodkový revident v Novém Městě na Moravě – Bohuslavův nejstarší bratr, a Alois Koutský, obchodník v Kroměříži – tentokrát nejstarší bratr nevěstin. Boženin otec František Koutský, všestranný podnikatel, mimoto také majitel hospodářství a četných polností, nebyl rodákem ze Soběsuk. Pocházel z nedaleké osady Měrůtky, kde se 14.srpna 1871 narodil jako nejstarší potomek svých rodičů. Jeho otec byl zdejším domkařem, jak stojí v matrikách, ale rodina se postupně zmáhala až si pomohla ke slušné výměře polností v Měrůtkách i okolí. Nejstarší František se vyučil pekařem. Rodný domek byl malý, na pekárnu nebylo místo, a tak si jako 26-letý svobodný mládenec zakoupil v srpnu 1897 pravděpodobně za výhodnou cenu 1.300,- zl. od obce Soběsuky bývalou budovu místní školy č.21. 1.000,- zl. složil hotově, zbytek se zavázal doplatit do 31. března 1898. Svého pozdějšího nároku na dědictví po rodičích v Měrůtkách se spolu s bratrem Janem vzdali ve prospěch mladších sourozenců – bratra Antonína a sestry Marie. Nedlouho po svém příchodu do Soběsuk se stačil 6. září 1898 oženit s Amálií roz. Kuciánovou ze Zborovic č.6. Amálie byla nejstarší dcerou Kašpara Kuciána, čtvrtláníka ze Zborovic, a Marianny roz. Stratilové původem z Troubek, narodila se 27.srpna 1877. 26. ledna 1901 se jim v Soběsukách narodil první syn Alois, 21. února 1904 pak syn František, první dcera na sebe nechala čekat až do 14. července 1912 a byla jí právě naše Božena. Syn Alois vstoupil v červenci 1916 do učení do obchodu smíšeným zbožím pana Dominika Dimta v Kroměříži a v lednu 1919 byl prohlášen za pomocníka. V letech 1930-1937 byl pak majitelem obchodu v Kroměříži na Velehradské ulici. Mladší František dostal po své svatbě s Anežkou roz. Šebestíkovou připsán rodný dům a přináležející pozemky. Otec František Koutský zemřel v Soběsukách 6. září 1938 ve věku 67 let na „zhoubnou chudokrevnost“, jeho manželka Amálie zemřela 19. prosince 1950 ve věku 73 let na nádorové onemocnění levého prsu.
V Zástřizlech učí jen krátce
V Soběsukách žili manželé Dvořákovi poměrně krátce, narodila se jim tady ale 23. října 1931 první dcera Stanislava. Mezitím byl ale Bohuslav Dvořák přeložen na své již čtvrté místo do školy ve Zástřizlech, kde převzal zatímní vedení správy školy 28. srpna 1930 za přítomnosti předsedy zdejší místní školní rady po Antonínu Vaněčkovi, který odchází ze Zástřizel po 15 letech svého působení zde. Zástřizelská školní kronika vypráví: Šk. rok 1930/31. Volné místo učitele a správce školy po odešlém def. učiteli a spr. školy p. Ant. Vaněčkovi bylo konkurzem vypsáno. Uchazeči byli čtyři, mezi nimi i dosavadní zatímní správce školy (Dvořák). Místo bylo uděleno nejstaršímu uchazeči p. Aloisi Müllerovi, zat. říd. uč. v Šelešovicích. Dosavadní zatímní správce školy byl pak ustanoven definitivním učitelem při trojtřídní škole v Lutopecnách u Kroměříže. Přemístění jmenovaných bude provedeno ještě začátkem školního roku 1931/32.
V Lutopecnách se rodí první syn
Od 1. září 1931 nastupuje Boh. Dvořák jako def. učitel na školu do Lutopecen. Ve zdejší školní kronice se píše: Šk. rok 1931/32. Dosavadní učitel Bohuslav Stoklasa byl koncem minulého roku dán na odpočinek. Místo něho byl zatímně ustanoven Bohuslav Dvořák, dosud zatímní správce školy v Zástřizlech. Jmenovaný Bohuslav Dvořák byl současně na vlastní žádost ustanoven def. uč. této školy. Dosavadní učitel na škole Bedřich Havelka byl současně přeložen na své def. místo v Pravčicích. … Bohuslav Dvořák učí 1. třídu s 35 žáky. … O významu bitvy bělohorské pro náš národ promluvil zat. spr. školy Boh. Dvořák. O životě a díle pana presidenta přednášela p. učitelka Františka Dvořáková z Kroměříže. … Šk. rok 1932/33. Boh. Dvořák učil 1. třídu s 15 hochy a 18 děvčaty, dále vyučoval zpěvu a ručním pracím výchovným ve 2. třídě. … Večer byl vykonán lampiónový průvod vesnicí k pomníku padlých. Za školu a místní osvětovou komisi uvítal přítomné Bohuslav Dvořák, za obec pak starosta obce Josef Dohnal. … V dubnu byly provedeny volby zástupců do místní školní rady. Zvolen byl uč. Boh. Dvořák a uč. Anna Hrubešová. … Místní školní rada usnesla se opraviti před příchodem nového def. říd. uč. veškeré místnosti bytu správce školy a též i celou budovu školní opraviti zelenou barvou. … Šk. rok 1933/34. Boh. Dvořák učí ve 3. třídě 14 chlapců a 19 děvčat. Na místo def. říd. uč. byl přijat Mlčoch Josef, který převzal správu po zat. správci školy Bohuslavu Dvořákovi. … Šk rok 1934/35. Bohuslavu Dvořákovi přidělena 2. třída s 37 žáky. … Šk. rok 1935/36. Po čtyřletém působení na zdejší škole pověřen byl vedením správy školy ve Strabenicích def. uč. Bohuslav Dvořák. Na jeho místo ustanoven čekatel uč. Karel Palla. V Lutopecnách se 16. června 1933 během čtyřletého pobytu narodil i první syn Oldřich.
Strabenice jsou rodištěm dcery Svatavy
Ve Strabenicích učil Bohuslav Dvořák až do šk. roku 1937/38. Ve Strabenicích se mu ještě nakonec svého působení 2. července 1938 narodilo třetí dítko dcera Svatava.
Na Újezsku prožívají mobilizaci
Od šk. roku 1938/39 byl ustanoven def. říd. uč. jednotřídní školy na Újezdsku. Na Újezdsku rodina s třemi malými dětmi prožívá také mobilisaci. Hned na začátku svého pobytu zde zasahuje rodinu tragická rána osudu. Božena Dvořáková zde postupně za okupace kvůli degeneraci sítnice a zrakového nervu ztrácí zrak nejdříve na jedno oko a poté úplně. Z toho důvodu nedlouho po příchodu války bere si nejstarší dceru Stanislavu k sobě na vychování Bohuslavova svobodná sestra Františka, učitelka z Kroměříže. O dva roky později se k ní dostává i syn Oldřich. Řídící učitel Dvořák zde provádí i přednáškovou činnost a vede kurs chovatelství a pěstitelství. Zasloužil se také o založení spolku chovatelů drobného zvířectva ve Zdounkách a obnovení spolkové činnosti v Litenčicích. Chovatelské činnosti se věnuje od mládí, už v srpnu 1925 mu byl udělen diplom Zemědělské komory v Olomouci za holuby vystavené na výstavě drobného zvířectva v Kroměříži. Chovu ptactva, stejně tak jako včelaření se věnuje v podstatě až do konce svého života. V průběhu pobytu na Újezdsku v roce 1943 byl také Bohuslav Dvořák udán na gestapu v Přerově němcem Johanem Skřebským a jeho pomocníkem lidovcem, zrádcem Čechů, Adolfem Navrátilem, obchodníkem v Újezdsku, že ho navštěvuje 5 komunistů ve škole a poslouchají zahraniční rozhlas. Po několika domovních prohlídkách a vyslýchání svědků z obce byl zásahem vlivné osoby propuštěn ze zatčení a poslán do Moravské Ostravy do uhelných dolů. Němec Skřebský toho měl na svědomí více a byl po válce odsouzen k 15 letům vězení. V roce 1942 po oslepnutí své ženy se podává Bohuslav Dvořák žádost o umístění své manželky do Zemského ústavu nevidomých v Brně, ale dostává zamítavou odpověď, že do ústavu přijímají jen chovance nezletilé a po vyškolení je posílají zpět k rodičům. Na Újezdsku v roce 1942 je také Bohuslavu Dvořákovi nejdříve udělena delší zdravotní dovolená a 31. července 1944 je přeložen na trvalý odpočinek pro vleklé nervové obtíže.
V Šelešovicích již Bohuslav neučí
Z důvodu pensionování učitele Dvořáka ze zdravotních důvodů se musela roku 1942 rodina Dvořákova ze školy na Újezdsku vystěhovat do Šelešovic, kde je Bohuslav Dvořák veden jako učitel ve výslužbě a již neučí. Svůj malý důchod si vylepšoval chovem a prodejem drůbeže a násadových vajec. Měl tři elektrické líhně a vylíhnutá kuřata rozprodával po okolí nebo na inzerát. V roce 1944 má ještě nastoupit na učitelské místo v Orlovicích, okr. Vyškov, kam ale ze zdravotních důvodů již nenastupuje. Konec války prožívá Bohuslav Dvořák s rodinou ještě v Kojetíně v menším domku vdovy paní Kozákové, s níž má později nemanželské dítě – děvče, které se jmenovalo Oldřiška Pivná. Oldřiška byla později také učitelkou, provdala se za strojvůdce a bydlela v Olomouci.
Odchod na severní Moravu
Po válce nastupuje dočasně na pár měsíců jako zástupce ředitele školy do severomoravských Horních Studének. V sousedním městečku Šilperku (později Štítech), kam se v únoru 1946 nastěhoval, získává také 1.dubna 1946 dekret o prozatímním národním správcovství domu č.p.242 po německých majitelích, řediteli Josefu Koschovi a rodině Kröglerových, v němž bydlel advokát Riedel. V Šilperku ještě krátkou dobu učil na zemědělské škole. Později zde vypomáhal jako tajemník u tehdejší správní komise a později MNV. Zanedlouho byl MNV požádán, aby vybudoval a založil strojně traktorovou stanici, první to traktorovou stanici na zábřežském okrese, kterou vedl do roku 1949, kdy byla stanice přeložena do Mohelnice. V roce 1949 byl dekretem ministerstva zemědělství ustanoven komisařem pro okres zábřežský pro výkup těžkých zemědělských strojů. V roce 1949 dne 6. června jako vedoucí Státní traktorové stanice ve Štítech, využil schůze zemědělců, a promluvil o prospěšnosti založit JZD. Získal 5 zemědělců a spolu s nimi založil přípravný výbor JZD, kde působil jako jednatel. Jakožto dlouholetý aktivní člen čs. strany národně socialistické se ihned zapojuje do veřejného života v městečku a svádí nejednu bitvu se zdejšími komunisty. Pokusil se mimo jiné prosadit prodloužení železniční trasy Králíky - Šilperk a její napojení na trať Olomouc - Česká Třebová, což se ale nezdařilo. Zasloužil se o nezařazení do odsunu některých pročesky smýšlejících Němců, obnovení činnosti tírny lnu. Zastával funkci dočasného národního správce družstva lihovar v Šilperku. V roce 1947 dal podnět k založení horského ovčáckého družstva na nehospodařících pozemcích. Do roku 1948 napsal mnoho článků a novinářských příspěvků, vesměs národohospodářského významu o potřebách zdejšího horského kraje. Byl jednatelem okresního poradního sboru pro organisování pomoci pro zdejší kraj. Po únoru 1948 byl odvolán z funkce na MNV v důsledku toho, že byl aktivním funkcionářem strany nár.-soc. – okresním důvěrníkem čs. str. nár.-soc. 13.dubna 1950 se mu s manželkou ve Štítech narodil poslední potomek - syn Milan.
Učitelské „štace“ a místa pobytu Bohuslava Dvořáka:
| Rataje | šk. rok 1923/24, šk. rok 1924/25 (část) |
| Záříčí | šk. rok 1925/26 |
| Soběsuky | šk. roky 1925/26 – 1929/30 |
| Zástřizly | šk. rok 1930/1931 |
| Lutopecny | šk. roky 1931/32 – 1936/37 |
| Strabenice | šk. rok 1937/38 |
| Újezdsko | šk. roky 1938/39 – 1941/42 |
| Šelešovice | 1942 – 43 |
| Orlovice | 1944 – ze zdravotních důvodů již nenastoupil |
| Kojetín | 1944 – 45 |
| Horní Studénky | 1945 – dočasně zastupuje ředitele školy |
| Šilperk | 1946 – krátce učí na zemědělské škole |
Bohuslav komunisty odsouzen
Na základě odsuzujícího rozsudku okresního soudu v Lanškrouně ve spojení s rozsudkem krajského soudu v Pardubicích ze dne 24.3.1950 byl Bohuslav Dvořák uznán vinným přečinem ublížení na cti prezidentu republiky a odsouzen k trestu tuhého vězení jedním postem zostřeného nepodmíněně a k peněžitému trestu 1000 Kčs. Přečin spočíval v tom, že se u holiče posadil pod obraz tehdejšího komunistického presidenta Klementa Gottwalda, načež si přesedl na vedlejší křeslo. Holič, který Bohuslava Dvořáka udal, se po pár letech zbláznil. V roce 1990 byla všechna obvinění zrušena a postižený byl úplně rehabilitován s možností žádání odškodnění. Po měnové reformě v roce 1953 byl nucen najít si nějaké vhodné, svému zdravotnímu stavu odpovídající, zaměstnání. Bylo mu 1.4.1955 svěřeno zřízení domovní správy MNV ve Štítech, kde působil jako vedoucí až do svého odchodu do starobního důchodu. Během svého působení na domovní správě se zasloužil (po velkém úsilí a po osobní návštěvě na ministerstvu v Praze) o vyasfaltování štíteckého náměstí. Bohuslav byl také sportovním fandou, byl činovníkem ve štíteckém Sokole - oddílu kopané a poslouchal všechny v rozhlase všechny sortovní přenosy. Nechyběl, pokud byl zdráv, na žádném fotbalovém utkání místních fotbalistů jak ve Štítech, tak i na hřišti soupeřů. Je až s podivem, že se udržel v zaměstnání na MNV až do svého odchodu do pense. Vzhledem ke svému přesvědčení měl nesčetně sporů s místními komunisty. Měl jednu nevýhodu a sice tu, že otevřeně říkal vše, co si myslel. V 60. letech ve Štítech s rodinou Dvořákovou bydlí ze zdravotních důvodů i starší Bohuslavova sestra Františka Dvořáková, bývalá ředitelka školy v Kroměříži, která tu 29. června 1966 umírá. Ve Štítech na č.p. 242 dožívá Bohuslav Dvořák jako důchodce spolu s manželkou, nejmladším synem Milanem a vdanou dcerou Svatavou. Umírá 2. července 1975 ve věku nedožitých 72 let na zhoubný nádor tlustého střeva, pohřben je v rodinném hrobě v Kroměříži. Manželka Božena své stáří prožívá s rodinou dcery Svatavy ve Štítech č.167 a svého muže přežívá o celých 15 let. Umírá 20. března 1990 ve věku nedožitých 78 let na celkovou atherosklerosu.
Děti Bohuslava a Boženy Dvořákových:
| Stanislava | * 23.10.1931 v Soběsukách č.21 |
| Oldřich | * 16.06.1933 v Lutopecnách č.21 |
| Svatava | * 02.07.1938 ve Strabenicích č.18 |
| Milan | * 13.04.1950 v Šumperku (por.) |
Fotogalerie
